Battle Symphony

16| kamarádi? kamarádi.

✧ Noah Bloom ✧

Rune spal jako zabitý. Když ho Noah našel před jeho dveřmi, blížilo se poledne. Teď bylo sedm hodin večer a on stále spal. 

   Noah se snažil zabavit malováním obrazů. Nemohl hrát na housle ani na žádný jiný nástroj, aby Runeho neprobudil. Ani televizi nechtěl riskovat zapínat. A tak v tichu už několik hodin dodělával obrazy, které mu nedodělané stály týdny opřené o zeď a padal na ně prach.

   Rune se probudil až když to Noah už nevydržel a pustil si alespoň slabě hudbu. A Rune musel mít ty nejcitlivější uši i ve spánku, jelikož se za chvíli začínaly z postele ozývat zvuky podobné kňučení.

   Noah si tiše zanadával. Odložil štětce a přešel k posteli.

   Rune si přímo mnul ospalé oči, když se Noah posadil na kraj postele. Pobaveně se na něj díval.

   Jakmile Rune naplno oči otevřel a uviděl před sebou Noaha, zatvářil se zmateně. Rozhlédl se kolem sebe a jeho výraz se změnil na ještě zmatenější, když si uvědomil, že je v Noahově posteli v Noahově bytě.

   "V pohodě?" zeptal se Noah. "Pamatuješ si, co se stalo? Co já vím, třeba tě v nemocnici nadopovali prášky, díky kterým si toho moc nepamatuješ."

   Hned jak Noah vyslovil slovo nemocnice, Rune se uvolnil, jakoby se rozvzpomněl. Zhluboka vydechl.

   "Kolik je hodin?" Bylo první, co řekl.

   Noah se podíval na hodiny nad postelí. "Bude půl osmé. Večer."

   Runeho hlava trhla Noahovou stranou. "Půl osmé večer? Nepřišel jsem náhodou tak kolem poledne?!"

   "Jo. Spal si dobrých osm hodin skoro."

   "Panebože," zamumlal Rune. "Přísahám, že jsem neměl v plánu sem přijít, abych ti zabral postel."

   Noah nad tím mávl rukou a postavil se. "Je mi to jasný. Ale celou noc si určitě nespal, tak jsem tě nechal. Chceš čaj nebo kafe?"

   Rune po chvilce přemýšlení zavrtěl hlavou. Noah se tedy zpátky posadil, zatímco se starostlivě díval na Runeho držícího se za hlavu. "Opravdu jsi v pohodě, Rune?"

   "J-jo," vychrlil. "Jen mě furt bolí hlava z toho večera."

   Noah si v tu chvíli uvědomil, že je tady možnost, že si Rune jejich včerejší pusu nepamatuje. Byl dost opilý a ještě k tomu měl chvíli na to traumatický zážitek, takže by se ani nedivil. Sám nevěděl, jestli chce, aby si to pamatoval nebo ne.

   "Musím jít domů. Aurora mě už beztak očekává tak od dvou."

   "Napsal jsem jí," odpověděl opatrně Noah. "Bombardovala tě zprávami, tak jsem jí napsal, že jsi furt u mě a spíš. Snad ti to nevadí."

   Rune se koukl na svůj telefon na noční stolku a zavrtěl hlavou. Pak ze sebe odkryl peřinu. Nohy spustil na zem na druhou stranu, než seděl Noah, a tak mu byl mírně zády. "To co se stalo včera, tedy dneska... nic to nebylo. Jen horší astmatický záchvat, neměl jsem u sebe inhalátor, do toho ještě ten alkohol, hodně lidí kolem, vydýchaný vzduch..."

   Noah nasucho polkl. "To, jak jsem tě políbil," doplnil. Rune se na něj prudce otočil, ale než stihl něco říct, Noah ho předběhl. "Já se opravdu omlouvám. Vím, že jsem to neměl dělat, jenže-"

   "Ty za nic nemůžeš, prosím tě," přerušil ho Rune s lehce pobaveným výrazem. "Proč by mi zrovna tohle mělo způsobit astmatický  záchvat?"

   Noah zavřel oči. "Protože jsem lakomec. Lakomec, co myslí jen na sebe, vůbec jsem v tu chvíli nezvážil, jak špatně ses mohl cítit ty."

   Runeho výraz se změnil na zmatený. "Proč by mi to mělo až tak vadit? Proč jsi lakomec?"

   "Sám jsem chtěl, ať to mezi námi je čistě kamarádské, pro dobro soutěže a všeho. Jenže od toho, co jsem skončil konzervatoř se jen potápím v hudbě, nemám čas ani na sebe. Víš kdy jsem měl naposledy vztah? Před třemi lety. Chtěl jsem být na chvíli zase jako dřív, zapomenout na hudbu a stres a využil jsem tě k tomu. Proto jsem lakomec," vychrlil ze sebe Noah tak rychle, že si téměř připadal jako Eminem. 

   Rune nijak nereagoval. Koukal na něj velkýma, ještě rozespalýma očima a nehýbal se. Sice seděl jen na druhé straně postele, ale Noahovi přišlo, jako by byli od sebe vzdáleni několik kilometrů. 

   "Nejsi lakomec," řekl nakonec Rune tiše, přičemž se zase obrátil k Nohovi zády. Noah si oddechl a začal si hrát se svými prsty.

   Rune zničehonic pokračoval. "A jestli jsi, tak já tím pádem taky. Protože v tu chvíli mi to ani trochu nevadilo."

   Noah zvedl pohled, jelikož cítil, jak se Rune na posteli přemisťuje. Do pěti sekund tak seděl vedle Noaha v tureckém sedu a mírně se usmíval.

   Chvíli se na sebe jen dívali, Noah čekal, co bude výsledkem Runeho přesunu.

   V tu chvíli mu Rune připomínal malé dítě. Seděl u něj v tureckém sedu, usmíval se, rozcuchané černé prameny vlasů mu padaly do očí. Na sobě měl tak o tři velikosti větší tričko, které Noah věděl, že mu brala Aurora do nemocnice. Vypadal tak malinký.

   Zatímco ho Noah skenoval, Rune se naklonil dopředu a dal mu krátký polibek na koutek úst. To Noaha probudilo z transu. A když nereagoval, Rune to bral jako povolení a tentokrát spojil krátce jejich rty.

   "Co to děláš?" zašeptal Noah, když se Rune podruhé odtáhl. Ten jeho roztomilý smích ho mátl. "Nevím, jestli je dobrý nápad, abychom spolu něco měli-"

   Rune ho umlčel dalším krátkým polibkem. Noah v tu chvíli začal přemýšlet, jestli třeba není pod vlivem nějakých prášků, i když moc dobře věděl, že ne.

   "Však mění se něco?" zeptal se Rune a hned na to políbil druhý koutek Noahových rtů. "Pořád kamarádi, ne?" Další krátký polibek na rty. "Vše je jak při starém. Jen ti dávám možnost zapomenout na vše bez pocitu, že mě využíváš."

   V tu chvíli to Noahovi došlo. Došlo mu, co Rune naznačuje. A nevěděl, jestli to myslí jen jako jednorázovou záležitost nebo z toho mělo být něco víc, ale byl si jistý, že s tímhle neměl zkušenosti. Neměl zkušenosti s kamarádstvím s výhodami, jestli se to tak dalo nazvat.

   Už vůbec nevěděl, jestli to byl dobrý nápad. Ale když se k němu Rune začal zase přibližovat, ujal se toho tentokrát on. Spojil jejich rty, zavřel oči a přitáhl si ho blíž k sobě. Po chvíli si Noah lehl a stáhl tak Runeho sebou, jelikož to vypadalo, že ani jeden neměl v plánu jejich rty rozpojit.

   Jakmile si Rune na Noaha obkročmo sedl, aby měl k němu lepší přístup, a sklonil se zpátky k jeho rtům, ještě promluvil. "Kamarádi?" ujistil se.

   Noah chvíli s odpovědí váhal. Jenže nakonec to stejně řekl. "Kamarádi," potvrdil a stáhl si Runeho zpátky k sobě.

✧

vidíte, jak jsem se zhoršila v přidávání? oh god, jsem strašná, i know. ale za chvíli jsou prázdniny ne? třeba se to zase zlepší, heh