✧ Noah Bloom ✧
Kolik kamer bylo potřeba k natočení finálového večera? Určitě mnohem víc, než Noah očekával.
Ne, že by čekal jednu kameru a paní, která by chodila kolem, aby živě vysílala přes telefon na Facebooku, ale taky nečekal pět kamer pod pódiem, minimálně tři v hledišti a ani nevěděl kolik na pódiu. A v zákulisí. Tam byly kamery taky. Později se ještě objevili muži s přenosnými kamerami v rukách.
Runeho i jeho samotného to znervóznilo, ne že ne. Jestli udělají chybu, zaznamená to minimálně deset kamer. A uslyší to tisíce lidí.
Finále se odehrávalo na předávání cen vážné hudby, proto se to vysílalo. Samotná soutěž neměla být dlouhá, přece byly ve finále jen tři dvojice, které toužily po vítězství. Ale i tak museli dát ze sebe všechno - ne jenom kvůli vítězství, ale i kvůli faktu, že divadlo bylo plné těch nejvýznamnějších světových jmen vážné hudby.
Stáli s Runem v zákulisí za oponou a snažili se nahlédnout, kolik lidí už v divadle bylo. Program byl jasný, večer otevírala finálové trojice houslistů, pak se měly předat první ceny, a na to první soutěžní vystoupení. A pořád dokola - ceny, vystoupení, ceny, vystoupení. A vyhlášení.
Noah chytil Runeho za ruku, aby mu přes zmatek panující kolem naznačil, že by se měli odebrat opět do šatny. Času měli dost, jelikož vystupovali jako poslední.
Cestou do šatny Noah zahlédl, že přijeli zdravotníci. Jeden muž a jedna žena pro případ, že by se něco stalo. Noah se modlil, aby je tentokrát nepotřebovali.
"Jsi nervózní?" zeptal se Rune zničehonic, když Noah zavřel dveře od jejich šatny. Byla to příjemná změna, že ji měli jen pro sebe, když první kolo v ní byli namáčklí s dalšími čtyřmi vystupujícími.
"Tolik kamer jsem nečekal, to mě rozhodilo," přiznal se Noah. Vzal ze stolu láhev s perlivou vodou a podal ji Runemu. "Točí se ti hlava? Napij se."
Noah už na Runem vše viděl, ani nemusel promluvit. Všiml si, že když si Rune sedl, chytil se hned za hlavu.
"Jo, ale nic strašného," odpověděl Rune a vzal si od Noaha vodu. Napil se.
Noah si před něj dřepl. "Víš, co jsme si řekli. Kdyby se cokoliv dělo, hned mi řekni. Není to sranda."
"Já vím, já vím," mávl rukou Rune. "Ale jsem v pohodě, vážně. Cítím se jako před každým kolem."
Noah přikývl, nezbývalo mu nic, než mu věřit. Proto se zase postavil a vzal do rukou housle. Měl přibližně půl hodiny, než měl večer začít, a tak se začal rozehrávat.
Netrvalo dlouho než pro něj přišla produkční, aby se šel nachystat na místo. Museli ještě naposled vyzkoušet zvedající se pódium a doladit poslední detaily. A tak se Noah s Runem prozatím rozloučil pusou do vlasů a odešel.
Hned, jak došel na místo, uviděl své soupeře. Byl si celkem jistý, že jednoho z nich porazí, ale ten druhý pro něj byl tak trochu hrozbou. Zdvořilostně se s nimi přivítal.
Zkouška netrvala dlouho a za chvíli už stáli na místech připraveni otevřít celý slavnostní večer. Noah měl tu čest stát uprostřed, jelikož poslední kolo dostali s Runem nejvíce bodů, i když náskok nebyl nijak velký. Za chvíli světla zhasla. Sál utichl. Noah zavřel oči, když se opona začala otevírat. Za jejich zády se začaly promítat zlaté animace doprovázející jejich vystoupení. A Noah hned z prvního potáhnutí smyčcem věděl, že tenhle večer bude jeho.
ČTEŠ
Battle Symphony
Tienerfictie❞Hudba - jako déšť, kapka za kapkou proniká do srdce a oživuje jej. A Rune byl mojí hudbou.❞ červenec 2019 - červenec 2020