Adopted

•4•

,,Amber" pískla Klem. Usmála jsem se na ni a vzala si misku. Nasypala jsem do ní čokoládové kuličky a zalila je mlékem. Když jsem dojedla, šla jsem si do pokoje lehnout. Ležela jsem s telefonem a dívala jsem se na YouTube, když v tom se otevřely dveře od pokoje v nichž stál Carter.

,,Rodiče jsou v práci a mají noční, Klem je u kamarádky na noc a my jsme tu sami" usmál se přičemž se opřel o futra dveří.

,,Hele Cartere, včera to bylo sice krásný, ale nejde to. Jsme bratr a sestra a navíc jsem včera měla vztek na Marcuse" řekla jsem i když jsem to chtěla stejně moc jako on.

,,Ale jsme nevlastní bratr a sestra" zvednul obočí a já se jen usmála.

,,Já vím, tak počkej u tebe" řekla jsem přičemž se Carterův úsměv ještě zvětšil. A nemyslím si, že to byl jen úsměv. Odešel k sobě do pokoje a já si mezitím lehnula a nějak jsem usnula.
.
.
.
Když jsem se probudila, bylo asi odpoledne. Sednula jsem si a protřela si oči. Vstala jsem a šla do kuchyně. Nikde nikdo.

,,Cartere?!" Zakřičela jsem, ale bez odpovědi. Pokrčila jsem rameny a šla se podívat k němu do pokoje. Otevřela jsem dveře a co jsem neviděla. Carter si honil nad pornem. Když si mě všimnul, tak se rychle zakryl peřinou a telefon vypnul.

Okamžitě jsem dveře zavřela. Šla jsem do pokoje a sednula si na postel. Protřela jsem si oči a vzala si telefon.

.
.
Večer
.
.

S Carterem jsme se do večera neviděli. Celou dobu byl v pokoji. Rozhodla jsem se že ho půjdu zkontrolovat.

Otevřela jsem dveře od jeho pokoje. Seděl na posteli, zabalený v dece, díval se do telefonu a brečel. Poprvé jsem ho viděla brečet.

,,Co se děje?" Zeptala jsem se, když jsem si vedle něho sedla.

,,Nic" řekl bez emocí a odešel z pokoje. Nechápala jsem. Vyšla jsem z pokoje a viděla jak si nasazuje boty.

,,Kam jdeš?" Zeptala jsem se, když jsem k němu přiběhla. Chytnula jsem ho za rameno, když se snažil odejít.

,,Nikam" podíval se na mě prázdným pohledem. Setřásl moji ruku a odešel. Pokrčila jsem rameny a šla se dívat na televizi.

.

.

.

Po půl hodině jsem se začala nudit, tak jsem si řekla, že bych se mohla jít projít. Taková hezká večerní procházka. Oblékla jsem se, zamknula jsem a vydala se na cestu.

Šla jsem přes obrovský most, pod kterým byla dálnice. Měla jsem sluchátka v uších a prohlížela jsem si úplně prázdnou silnici. Akorát dálnice byla plná aut.

Najednou jsem uviděla siluetu sedící na zábradlí. Seděla směrem k dálnici. Čím více jsem se k tomu člověku přibližovala, tím více negativní energie jsem cítila.

Když jsem byla od toho člověka kousek, tak jsem si všimla, že ta osoba chce...skočit! Okamžitě jsem poznala kdo to je.

,,Marcusi!!" Zakřičela jsem. Přiběhla jsem k němu. Strhla jsem ho k sobě. Byl úplně ubrečený. Obejmula jsem ho. Byl z něj cítit alkohol a cigarety.

,,Co to proboha děláš?" Vykřikla jsem hned co jsem ho pustila.

,,Vždyť je z tebe hrozně cítit alkohol!" Zatřásla jsem s ním.

,,Odvedu tě domů"

,,Nemůžu takhle domů. Zabili by mě" řekl.

,,Achjo. Za tohle mě Carter zabije" povzdechla jsem si potichu.