POHLED EDNY:
Dívala jsem se na televizi společně s Caylee, když v tom jsem zaslechla vzdechy, které vycházely z pokoje Charlieho.
Rychle jsem televizi zesílila aby to neslyšela Caylee. Jenomže vzdechy zesílily též.
,,Co tam dělají?" Zeptala se Caylee.
,,Oni...si hrají" usmála jsem se.
,,Jé, já si půjdu hrát s nima" zajásala, jenomže já ji zastavila.
,,Oni pro tebe chystají překvápko" řekla jsem rychle.
,,Vážně?" Zeptala se překvapeně.
,,Ano" odpověděla jsem nervózně přičemž jsem se snažila ty vzdechy ignorovat.
,,Tak já tu počkám" řekla a dále sledovala televizi. Po chvíli vzdechy ustali, tak jsem se rozhodla si to jít s nima vyřídit.
Šla jsem nahoru a rychle jsem otevřela dveře od Charlieho pokoje načež oba vystrašeně vyjekli. Díky bohu byli oba už oblečení.
,,Bože mami! Víš jak jsi nás vystrašila?" Řekl Charlie.
,,Promiň, chci jenom říct aby jste se příště trošku ztišili" usmála jsem se.
,,To jsme byli tak hlasití?" Zeptala se Amber.
,,Celkem" odpověděla jsem.
,,Jsem prostě moc dobrej a ona moc hlasitá" zasmál se Charlie načež do něj Amber naštvaně šťouchla.
,,Omlouváme se, příště budeme tiší" usmála se na mě Amber.
POHLED AMBER:
,,Příště budeš řvát na celý dům" prohodil Charlie.
,,Dobře, tak kdyžtak přijďte dolů" usmála se Edna a odešla. Charlie si lehnul na postel a vzal si polštář, do kterého tlumeně zakřičel.
,,V klidu" zasmála jsem se, sednula jsem si k němu a začala jsem mu prohrabovat jeho blond vlasy.
,,Zlato?" Řekla jsem po chvíli ticha.
,,Ano?" Ozvalo se zpod polštáře.
,,Nechceš obarvit vlasy?" Zeptala jsem se.
,,Ne" zasmál se a sundal si z obličeje polštář.
,,Notak, bude sranda" řekla jsem.
,,Dneska ne" řekl.
,,Tak jindy" usmála jsem se a dále jsem si hrála s jeho vlasy.
,,Ale musím říct že se dobře za ty copy drží zezadu" řekl a ušklíbnul se. Na to jsem mu odpověděla vypláznutím jazyka.
,,Abych taky nevypláznul jazyk a někam ti ho nedal. A nemyslím pusu" řekl stále s úšklebkem na tváři. Na to jsem mu neodpověděla a položila jsem mu hlavu na moje stehna přičemž jsem pokračovala v prohrabování jeho vlasů.
,,Je to příjemné, když si hraješ s mými vlasy. A nejen s vlasy" řekl a já se pousmála. Naklonila jsem k němu a políbila jsem ho. V tu chvíli do pokoje přilítla Caylee.
,,Fuuuj, nechte toho. To je nechutné" řekla a zakryla si oči.
,,Co potřebuješ?" Zeptal se.
,,Máš jít dolů za mamkou" odpověděla. Charlie se s odporem zvednul a odešel z pokoje. Společně s Caylee jsme se zasmáli, když jsme si všimnuli jeho rozcuchaných vlasů.
,,Takže, jak dlouho tu budeš?" Zeptala se Caylee.
,,Nevím, proč se ptáš? Nechceš mě tu?" Zasmála jsem se.
,,Ne, to ne. Chci tě tu, vlastně tě mám i ráda" řekla a začervenala se.
,,To je hezké, taky jsi super holka" usmála jsem se.
,,A jak jsi přišla za Charliem do nemocnice, tak jsi se klepala a brečela. Bála jsi se o něj?" Zeptala se a já ji pobídla aby si sednula vedle mě, což udělala.
,,Ano, hodně jsem se bála" usmála jsem se.
,,Mám tě raději než tu co tu měl Charlie minule. Vůbec se mi nelíbila"
,,Pověz mi o ní něco" řekla jsem zvědavě.
,,Kdykoliv tu byla, z jeho pokoje se neustále ozývalo nějaký vzdychání. A hrozně se kvůli ní změnil. Mě neměl rád, mamce nadával, chodil pozdě domů a hádal se s mámou" řekla sklesle.
,,To je mi líto. Jak je to dávno?" Zeptala jsem se.
,,Chvilku předtím než jste se poznali. Ale ty jsi mu pomohla a já ti moc děkuju" usmála se a obejmula mě. V tu chvíli do pokoje přišel Charlie.
,,Vidím že jste se už skamarádili. Caylee, můžeš odejít prosím?" Usmál se.
,,Jasně" usmála se a seskočila z postele. Když šla kolem Charlieho, tak jí pocuchal vlasy.
,,Heej" řekla naštvaně a odešla. Na to se Charlie zasmál a zavřel dveře. Sednul si na postel, ale já ho chytla za ramena a stáhla ho k sobě. Položila jsem mu hlavu na stehna a znovu jsem mu prohrabovala vlasy.
,,Co mamka potřebovala?" Zeptala jsem se.
,,Abych vyndal myčku" odpověděl. Na to jsem se zasmála přičemž jsem si všimnula jak se Charlie uvolnil. Po nějaké době usnul.
Opatrně jsem mu hlavu položila na polštář a šla jsem dolů za Ednou a Caylee. Podívala jsem se do obýváku kde nikdo nebyl, jen na stole ležel papír. Otevřela jsem ho a byl to vzkaz.
Charlie a Amber. S Caylee jsme jeli pryč, vrátíme se zítra večer. Amber, chovej se tu jako doma. Udělejte si nějaké jídlo a hlavně nezbořte barák.
- EdnaPousmála jsem se a sednula si na gauč s telefonem v ruce (Kuchyň je spojená s obývákem. Pozn. Autorky). Rozhodla jsem se zavolat Saritě, zdali tu můžu na noc zůstat.
.
Povolení jsem měla, tak jsem jen seděla na gauči a dívala se na telefon.Po trošku delší době jsem uslyšela kroky na schodech. Že by se Charlie už probral? Podívala jsem se směrem k dveřím vedoucím do chodby, dokud se v nich neobjevil Charlie.
Než stihnul cokoliv říct, tak jsem se zvedla, šla jsem k němu a omotala jsem mu ruce kolem krku načež mě on chytil za boky.
,,Caylee a Edna odjeli pryč, vrátí se až zítra večer a já mám povolení tu zůstat přes noc" skousnula jsem si ret, přičemž mi pohled přeskakoval z jeho očí na rty.
Na to se jen pousmál, věděl co jsem chtěla. Pomalu semnou couval ke gauči, na který mě potom hodil.
Obkročmo si na mě sednul a začal mě líbat. Když v tom mu začal zvonit telefon. Vytáhl ho z kalhot (Což zní dost divně, ale myslím tím TELEFON. Pozn. Autorky), slezl ze mě a sednul si vedle mě.
Zvednul to a s někým mluvil. Obkročmo jsem si na něj sednula já a rychle jsem se otíralala o jeho rozkrok.
,,Zavolám ti později" Řekl a típnul to.
,,Co jako děláš?!" Zeptal se naštvaně. Ignorovala jsem to a sundala jsem mu tričko. Chtěl mě zastavit, jenomže jsem mu chytla ruce, aby se nemohl bránit.
,,Amber-" řekl, ale já ho umlčela polibkem. V tu chvíli věděl, že je zbytečné se jakkoliv bránit.
,,Dobře, ale pak musím jít něco vyřešit" povzdechl si a já na souhlas pokývala hlavou.
Eloooo 👋
Taak, jsem tu s novou kapčou! 😊 Snad se moc nezlobíte že jsem dlouho nevydávala ale pracovala na kapitole 20, měl to být speciál ale nejspíš se na to vykašlu, protože by jste další kapitolu neměli min. měsíc nebo dva, tak snad vám to moc nevadí 🥺🐭Missska🐭
ČTEŠ
Adopted
RandomDívka je v dětském domově 13 let, ale je šťastná. Nic jí nechybí, má přítele a super vychovatelku. Byla v přesvědčení že si jí nikdo neadoptuje, jenomže její přesvědčení přešlo, když přišla nečekaná adopce. Milí rodiče, starší bratr a mladší sestra...