Adopted

•5•

,,Ať tě to ani nenapadne" zavrčel Carter ve dveřích.

,,Prosím tě. Co by jsi mi ty udělal?" Zasmál se Marcus přičemž ze mě slezl. Rychle jsem se přilepila zády ke stěně přičemž jsem potichu vzlykla.

,,Amber v klidu" usmál se na mě Carter.

,,Ty na ni nemluv" zavrčel Marcus.

,,Narozdíl od tebe jsem zakročil dál než jen k zajíždění rukou pod oblečení" zasmál se Carter.

,,Takže ty jsi dala i svýmu bráchovi?" Zasmál se Marcus a otočil se na mě.

,,Nevlastnímu bráchovi" řekl Carter přičemž se Marcus na něj otočil.

,,Jestli ji nepřestaneš osahávat, tak to s tebou dopadne špatně. Hej můžeš být rád, že tě sem vzala a opravdu nedokážu pochopit, jak takhle úžasnou holku můžeš zahodit jenom kvůli nějaké děvce. Ano, slyšel jsem ten hovor, slyšela ho i Amber" zavrčel Carter přičemž zatnul ruce v pěst.

Marcus se na mě podíval, tak jsem mu to odkývala.

,,Najednou ti došli argumenty?" Zasmál se Carter. Marcus se pomalu podíval na něho s rukama v pěst. Napřáhl se a...BUM!

Udeřil Cartera přímo do oka. Ten se jen opřel o stěnu a sáhnul si na oko.

,,Takže takhle ty všechno řešíš" zasmál se Carter a dal Marcusovi do čelisti. Jenomže mu dal opravdu silně, takže se ozvalo jemné křupnutí.

,,Být tebou, tak mě moc neseru" zavrčel Carter přičemž pomalu k němu šel.

,,A být tebou, tak bych co nejdřív odešel" zavrčel mu do ucha když se k němu naklonil. Carter odešel a já pouze vystrašeně seděla v posteli.

Marcus se po chvíli zvednul a podíval se na mě. Nikdy předtím jsem takový strach neměla. Pod jeho tmavými vlasy, které měl přes celý obličej, jsem viděla jak mu ze rtu teče krev.

Pomalu šel ke mě. Všechno ve mě ztuhlo. Nahnul se ke mě.

,,Půjdu" zašeptal mi do ucha, něžně mě políbil, posbíral si věci a odešel. Poslední co jsem slyšela bylo zavření vchodních dveří.

Oblékla jsem se zpět do kalhotek a trička. Šla jsem za Carterem do pokoje. Opatrně jsem otevřela dveře. Carter seděl na posteli s hlavou v dlaních.

Pomalu a opatrně jsem k němu přišla a sednula si vedle něho. Podíval se na mě s trochu nateklým okem.

,,Počkej, přinesu si led" usmála jsem se a rozutekla se do kuchyně. Otevřela jsem mrazák a vytáhla led. Vzala jsem sáček a led do sáčku naházela.

Přiběhla jsem k němu a sednula si vedle něj. Podíval se na mě a chtěl mi sáček vzít.

,,Lehni si a uvolni se" usmála jsem se na něj a on poslechl. Lehnul si na záda a zavřel oči.

,,Teď by jsi mi mohla i vykouřit" usmál se.

Opatrně jsem mu přiložila led na oko. Tiše sykl načež jsem se usmála.
.
.
.
,,Děkuju" usmál se a sednul si.

,,V pohodě" usmála jsem se a chtěla jsem odejít. Jenomže Carter mě chytil za ruku. Podívala jsem se na něj tázavým pohledem.

,,Neodcházej, prosím"

,,Půjdu jenom odnést ten sáček" usmála jsem se a odešla. Vodu jsem vylila a sáček vyhodila. Přišla jsem zpět k němu.

,,Děkuju, že jsi přišel. Ale dělat jsi to nemusel" usmála jsem se, když jsem si sednula k němu.

,,To tě tam měl jako znásilnit?" Zasmál se Carter a přitáhnul mě k sobě.

,,To zas ne" zasmála jsem se a lehnula si na něj. Políbil mě a já se usmála.

,,Cartere? Bolí tě to pořád?" Zeptala jsem se opatrně.

,,Už ne. Po tom ledu to necítím" usmál se a znovu mě políbil.

Společně semnou se zvednul a přilepil mě na stěnu.

,,Došlo ti, že máme celej barák pro sebe následujících několik hodin?" Usmál se na mě.

,,Jo"

,,To znamená, že tě můžu ohnout přes každý stůl a linku v domě"

,,Jasně, o co jiného ti jde" zkřížila jsem ruce na prsou a dělala, že jsem "uražená".

,,Tak promiň no"

,,Nemyslela jsem to tak" zasmála jsem se přičemž se Carter zašklebil. Vyskočila jsem a omotala nohy kolem jeho pasu. Znovu mě přitiskl na stěnu a líbal mě.

,,Půjdu" usmála jsem se, seskočila jsem a odešla. Vzala jsem si telefon a šla do obýváku. Lehla jsem si na záda s telefonem v ruce. Projížděla jsem sociální sítě, když v tom jsem ucítila tlak v matraci.

Najednou jsem rozmazaně viděla jak se nade mnou sklání Carter.

,,Co potře-" nedořekla jsem, protože mě políbil. Telefon jsem omylem upustila na zem. Pomalu mi začal sundávat tričko.

Rukou mi pomalu zajel pod kalhotky. Strčil do mně ukazováček a rychle s ním pohyboval.

,,Tohle se ti snad nelíbí?" zašeptal mi do ucha. Ignorovala jsem jeho otázku a dále jsem vzdychala načež se Carter usmál.

,,Cartere, počkej" řekla jsem udýchaně. Ten se na mě jen podíval, ďábelsky se usmál a přidal další prst.

,,Aah!" Zavzdychala jsem.

,,Ano?" Usmál se. Na to jsem mu odpověděla dalších vzdychnutím. Po chvíli toho nechal načež jsem mu věnovala naštvaný pohled.

Rty přisál na mé bradavky. Silně se zakousnul načež jsem jak bolestně, tak i slastně vzdychla. Jeho jazyk postupoval pořád níž. Od hrudi mi vedla vlhká cestička, jejíž stvořitel byl Carter.

Už byl úplně dole. Ještě se mě ani nedotknul, už jsem se chvěla. Má fakt šikovnej jazyk.

,,Mmmm" zavrněla jsem. Ruku jsem mu zapletla do vlasů. Po chvíli přestal, dal mi pusu na břicho a odešel do pokoje. Nechal mě ležet na gauči nahou a nadrženou.

Tázavě jsem se podívala na dveře od jeho pokoje, které se právě zavřeli.

Oblékla jsem se a odešla k sobě do pokoje nechápající situaci. Raději jsem šla spát.
.
.
.
.
,,Pane bože" řekla jsem a vymrštila se do sedu. Noční můra. Byla jsem celá zpocená. Znovu jsem si lehla a snažila se usnout.

Ale nedařilo se. Bylo někdy pozdě v noci.

Vstala jsem a vydala se za Carterem. Otevřela jsem dveře od jeho pokoje. Ležel na posteli a jeho tvář osvětlovala zář jeho telefonu.

,,Co potřebuješ?" Zeptal se aniž by se na mě podíval.

,,Nemůžu spát" řekla jsem.

,,Tak si udělej čaj"

,,Ale já mám noční můry" dupla jsem.

,,A co?"

,,Nemůžu spát" fňukla jsem a dupala.

,,Tak pojď za mnou" řekl, rožnul lampičku, odložil telefon a podíval se na mě.

Usmála jsem se a lehnula si k němu. Přitulila jsem se a usnula.

Elooooo ma bojzzz 👋
Ano, opravdu tu máte další kapitolu s další úchylnou scénkou u které se Míša styděla 😅 Ale to je to co si vaše oči žádají číst ne? 😉 Že ne? Tak to je mi líto, protože já to budu psát i nadále 🤪

✨Miskaa✨