Adopted

•13•

POHLED CHARLIEHO:

Amber byla pryč 10 minut a Klementinka pořád čekala jako by se měla najednou objevit ve dveřích.

,,Ona přijde, neboj" zasmál jsem se, když jsem si všimnul, že se Klementinka neustále dívá na východní dveře.

,,Myslíš? Co když-" přerušil ji něčí příchod z kuchyně. Carter.

,,Kam šla Amber?" Zeptala se ho smutně.

,,Ta? Jela kupo-" přerušil jsem ho.

,,Šla se domluvit se Santou o dárcích" řekl jsem přičemž se Carter zasmál. Věděl jsem co se bude dít.

,,Klementinko? Běž do pokojíčku, hned přijdu" usmál jsem se a ona poslechla.

,,Čemu jsi se smál?" Zeptal jsem se.

,,Kdyby se měla jít Amber domluvit se Santou, tak by mu musela vykouřit, aby ho uplatila, protože to je její styl" začal se smát.

,,Takhle o ní nemluv. Není to žádná levná děvka" řekl jsem ruce v pěst.

,,To by jsi se divil. Asi to nevíš, ale ona se vyspala i se mnou" řekl, přičemž se stále smál. V tu chvíli jsem se zarazil.

,,Ona ti o tom fakt neřekla?"

,,N-ne" řekl jsem zaraženě.

,,Tak si rozmysli jestli s ní chceš opravdu být" mrknul na mě a odešel. Seděl jsem jen tiše na pohovce. Seděl jsem tak asi několik minut.

,,Charlie?" Řekla Klementinka a sedla si ke mě.

,,Hm?"

,,Jdeš si hrát?" Zeptala se se štěstím v hlase.

,,Jasně" řekl jsem a následoval jsem ji do pokojíčku.

Hráli jsme si asi 3 hodiny, ale potom nás to přestalo bavit. Carter odešel s tím, že jde za kámošem.

,,Teď je dobrý program v televizi, nechceš se jít dívat?" Prolomila ticho Klementinka.

,,Tak jo" pokrčil jsem rameny a oba jsme vyšli z pokoje. Sednuli jsme si na gauč a ona pustila televizi.

Po chvíli jsem přestal vnímat televizi a mou mysl ovládla Amber. Pořád jsem na ni myslel.

Dívali jsme se asi 2 hodiny na televizi, když v tom se otevřeli vchodní dveře. Stála v nich Amber. Klementinka zaječela radostí a vyběhla za ní.

Amber pustila všechny tašky co měla a obejmula ji.

Klementinka ji pustila a ona se podívala na mě. V jejích nádherných očích byla vidět zmatenost. Nejspíš proč ji nejdu také pozdravit.

,,Co je v těch taškách?" Zeptala se Klementinka a chtěla se tam podívat.

,,Nic" řekla Amber rychle a tašky schovala za sebe.

Stále se na mě zmateně dívala. Věděl jsem na co se v hlavě ptá.

Proč mě nejde také pozdravit?

Měl jsem?

POHLED AMBER:

Jen tam tak seděl a díval se na mě. V tu chvíli jsem věděla že něco není v pořádku. Normálně by tu čekal už kdybych byla za rohem.

Neřešila jsem to nějak extra. Vzala jsem tašky a všechny jsem dala ke mě do pokoje. Akorát jednu jsem nechala dole. Taška s jídlem.

,,Ahoj" usmála jsem se na Charlieho když jsem přišla dolů. Chtěla jsem ho políbit, ale on...prostě uhnul.