Adopted

•12•

,,Amber promiň" řekl. Neodpověděla jsem mu.

,,Co s ní je?" Zašeptala Klementinka, ale já ji slyšela.

,,Nic" usmála jsem se a stoupnula si. Odnesla jsem svůj talíř a odešla z kuchyně.

Když jsem šla kolem vchodních dveří, tak někdo zazvonil.

Sklesle jsem dveře otevřela a doufala jsem, že je tam Kenny nebo Sarita. Ve dveřích stál Charlie.

,,Aho-" chtěl mě pozdravit, ale já mu skočila kolem krku. Potichu jsem smrkla.

,,Copak se děje?" Zasmál se.

,,Nic, co tu děláš? Nepomáháš mamce? Nebo babičce?" Usmála jsem se, když jsem se od něj odlepila.

,,Říkali, že se jim nemám motat v kuchyni, tak jsem si řekl, že tady moji práci ocení" usmál se.

,,Už jsem ti říkala, že pomoc nepo-" řekla jsem, ale Charlie mě přerušil.

,,Ticho, vím že ji potřebuješ" mrknul na mě.

,,Tak pojď dovnitř" usmála jsem se a on se vyzul a vešel.

,,Prosím, pokus se nechytit s Carterem. Nechce se mi ho uklidňoval" protočila jsem očima.

,,Neboj" usmál se.

,,Snídal jsi?" Zeptala jsem se.

,,Ano"

,,Tak s čím potřebuješ pomoct? Nebo ti s tím Carter pomůže?" Zasmál se.

,,Ne, prý na mě sere, takže to budu muset zvládnout sama" zasténala jsem.

,,Ehm, ehm" zakašlal posměšně.

,,Ty musíš pomáhat doma" mrkla jsem na něj.

,,Jsou na to tři. Řekl bych, že to zvládnou" mrknul na mě zpět.

,,Tak hele, chceš dělat, že je všechno v pohodě, ale já vím, že není" zastavil se a dal mi vlasy za ucho.

Chtěl mě políbit, když v tom se ozvalo hlasité odkašlání.

Jenom jsem protočila očima a myslela jsem, že se odtáhne, ale on mě i přes přítomnost Cartera políbil.

Nesnažila jsem se protestovat. Carterova nadávka se přeslechnout nedala.

,,Počkej mě v pokoji" zašeptala jsem mu do ucha. Poslechl mě a šel. Carter počkal až odejde.

,,Co tu dělá?" Zeptal se.

,,Přišel za mnou" protočila jsem očima a šla jsem za Charliem.

,,A proč?" Zastavil mě.

,,Jde mi pomoct, protože ty na mě sereš" usmála jsem se a pokračovala jsem v cestě.

Přišla jsem do pokoje kde Charlie seděl na posteli.

,,Takže s čím potřebuješ pomoct?" Zeptal se s úsměvem.

,,Proč jsi sem přišel? Hádám že ne jenom kvůli pomoci" zasmála jsem se. Charlie si stoupnul a šel ke mě.

,,To ne no" zašeptal a políbil mě. Přitlačil mě na dveře načež jsem se usmála. Jeho ruka pomalu ale jistě sjížděla pod moje kraťasy.

,,Musím jet dneska nakupovat" zašeptala jsem.

,,Make-up si koupíš jindy" usmál se.

,,Myslela jsem dárky" zasmála jsem se.

,,Tím pádem pojedu s tebou"

,,Ale potom tu bude jeden problém" řekla jsem, tentokrát nahlas.

,,Jaký?" Zeptal se opatrně.