Adopted

•21•

,,Charlie? Ty jsi tu taky?" Zeptala se Bonnie.

,,Nevěděl jsem že děláš na dětském" usmál jsem se načež si Bonnie vzala židli a sednula si za námi.

,,Tak jak ti je?" Zeptala se přičemž se podívala na Amber.

,,Dobře, už nemám vůbec bolesti, kdy mě propustíte?" Zalhala.

,,Měla jsi operaci, takže tu ještě chvíli budeš" povzdechla si Bonnie.

,,Ale věřím že to spolu zvládnete" usmála se na mě.

,,Ehm, mohla bych prosím ještě čaj?" Zeptala se Amber opatrně.

,,Určitě" usmála se Bonnie a vzala jí nádobu na čaj.

,,Charlie můžeš se mnou?" Zeptala se ve dveřích.

,,Jasně" usmál jsem se a šel jsem za ní.

,,Nebude ti vadit když si ho půjčím?" Zažertovala Bonnie.

,,Ne, pokud ho vrátíš" zasmála se Amber. Společně s Bonnie jsme vyšli na chodbu.

,,Jak to zvládáš?" Zeptala se Bonnie po chvilce ticha.

,,Nevím, doufám že bude brzo doma" povzdechl jsem si.

,,Jelikož je mi vás strašně líto, protože jste strašně sladký pár, tak se pokusím zařídit aby mohla být propuštěná dříve, ale musíš jí dát všechnu péči zatímco bude doma" usmála se.

,,Ovšem!" Řekl jsem hrdinsky.

,,Pokusím se aby ji do konce týdne propustili. Ale opravdu to dělám jen pro to že už nemá bolesti a je mi vás líto"

,,Děkuju, oba si toho moc vážíme" usmál jsem se a objal jsem ji.

,,No dobrý ty měkoto" zasmála se Bonnie a odtáhla se. Zastavili jsem u sesterny přičemž mi Bonnie řekla ať počkám venku.

,,Tak jsem tu" usmála se když přišla. Mezitím jsem se stihnul zahledět do země.

,,Haloo" zasmála se a zamávala mi rukou před obličejem načež jsem se probral.

,,Jak často spolu spíte?" Zeptala se po chvíli ticha.

,,Bonnie notaaak" povzdechl jsem si.

,,Jen mě to zajímá" zasmála se.

,,Často" řekl jsem rázně načež se Bonnie zasmála. Vešli jsme do pokoje kde Amber usínala.

Sednul jsem si k ní přičemž sebou cukla.

,,Vy už jste zpátky" zasmála se Amber načež jí Bonnie dala na stolek nádobu s čajem.

,,Tak mi řekni, je v posteli dobrej?" Zeptala se Bonnie načež se na mě Amber posměšně podívala, ale znovu se podívala na Bonnie.

,,To teda je" řekla načež jsem cítil jak se mi krev hrne do tváří a do celé hlavy.

,,Vždycky jsem říkala že je v tomhle víc po mě než po Edně. Neuměla se odvázat" zasmála se Bonnie.

,,A jakou polo-" začala znovu Bonnie, jenomže najednou se otevřeli dveře kde stála další sestřička.

,,Bonnie, potřebujeme tě" řekla sestřička ve dveřích. Bonnie se na ni tázavě podívala a vzápětí se otočila zpět na nás.

,,Musím jít, držte se" usmála se na nás a šla ke dveřím kde ji stále čekala sestřička.

,,Co se děje?" řekla cestou ke dveřím.