Adopted

•16•

POHLED AMBER:

Vzbudila jsem se v posteli a Charlie tu nebyl. Po nějaké době jsem si uvědomila co mě vlastně vzbudilo.

Někdo mi volal. Vzala jsem telefon a volal mi Charlie. Neváhala jsem a vzala jsem to.

,,Ano?" Usmála jsem se.
.
.
Vzala jsem si telefon, peněženku a běžela jsem ke dveřím. Začala jsem se rychle obouvat přičemž mi slzy tekly z očí. Ani jsem se nečesala, takže jsem byla rozcuchaná, ale to jsem absolutně neřešila.

,,Co se děje Amber?" Přiběhla ke mě Sarita.

,,Cha-Charlie-Charlie-" koktala jsem.

,,Dýchej, uklidni se a řekni mi co se stalo" usmála se na mě a dala mi proužek vlasů za ucho.

,,Charlie je v n-nemocnici, protože mě-měl autone-nehodu" smrkla jsem.

,,Oh, to je mi líto. Tak na sebe dávej pozor po cestě" řekla lítostně a dala mi pusu na čelo přičemž jsem se jemně usmála.

,,Děkuju" řekla jsem a vyběhla jsem z domu. Běžela jsem až na autobusové nádraží. Cestou jsem se snažila stírat si slzy i když to bylo zbytečné.

Přiběhla jsem na nádraží a zaplatila si jízdenku do nemocnice. Nemohla jsem si sednout, tak jsem se chytnula tyče a pořád jsem přešlapovala. Pořád mi slzy stékaly po tváři. Nešly zastavit.

,,Jsi v pořádku?" Zeptala se nějaká stará paní, sedící kousek ode mě, když si všimla, že jsem nesvá a brečím.

,,Ano" usmála jsem se.

Když autobus zastavil u nemocnice, ihned jsem z něj vyběhla. Vběhla jsem do nemocnice a přiběhla jsem k "recepci". Mezitím jsem si všimla, že ta stará paní jde hned za mnou.

,,Dobrý den, co si přejete?" Zeptala se mě sestra.

,,Přišla jsem za Charliem Pegem" řekla jsem rychle.

,,Vy jste?" Zeptala se.

,,Amber Pynová, jeho přítelkyně" řekla jsem.

,,Dobře, druhé patro, oddělení B" usmála se na mě a já vyběhla k výtahu. Slzy mi nepřestávaly téct z očí.

Přijel výtah a otevřel se. Okamžitě jsem do něj nastoupila a chtěla jsem zmáčknout 2, ale viděla jsem, jak ta stará paní z autobusu šla ke mě.

Počkala jsem než nastoupí a zmáčkla jsem tlačítko 2. Smrkla jsem, abych trochu zahnala sopel.

,,Tady máš kapesník děvče" usmála se na mě a podala mi kapesník.

,,D-Děkuji moc" usmála jsem se a vzala jsem si ho. Vysmrkala jsem se do něj a dala jsem ho do kapsy.

Když výtah zastavil a otevřel se, vyběhla jsem z něj a běžela jsem do oddělení B.

Stará paní šla pořád za mnou. Hledala jsem jmenovku s jeho jménem, ale nemohla jsem ji najít.

Nedaleko byla sestřička, tak jsem šla za ní.

,,D-Dobrý den" řekla jsem aby si mě všimnula.

,,Ahoj, jsi v pořádku?" Zeptala se, když si všimla v jakém jsem stavu.

Přece jen, když uvidíte holku, která neustále brečí, je rozcuchaná a celá se klepe, tak se asi zeptáte jestli s ní něco není.

,,Ano, jsem. Chci se zeptat, kde má pokoj Charlie Peg" řekla jsem.

,,Ukážu ti ho" usmála se a vedla mě k pokoji s číslem 4.

,,Tady" usmála se a odešla. Všimla jsem si, že stará paní šla do stejného oddělení jako já.