No ahoooj!

36 2 0
                                    

Bříško mi rostlo. Měla jsem porodit kluka. Marcus byl čímdál víc nervózní. Tico si všiml mého bříška a začal ho lízat. Asi taky něco cítí. Emma si semnou povídá: Jestli mě to bolí. Jak se bude jmenovat. Jestli si s ním bude moct hrát a tak..Pan Gunnarsen Marcuse chválí jakou si našel krásnou a hodnou holku a pořád se ptá kdy bude svatba. Paní Gunnarsen mi pomáhá s bolestmi a tak. Martinus a Bety jsou taky rádi ale moc je nevídám. Ležela jsem v posteli vedle Marcuse a četla knížku. Najednou mě tak strašně bodlo v břiše. Sykla jsem bolestí a Marcus znejistěl. ,,Dobry klid jen kope.." uklidňovala jsem ho ale přitom mě svírala čímdál větší bolest. Marcus hned zavolal sanitku. Než přijeli donesl mi sklenici vody. Měla jsem žízeň takže jsem ji hned vypila. Pak přiběhli dva pánové a paní. Paní se ptala Marcuse a něco si zapisovala a pánové mě na nosítkách odnesli do sanitky. Po cestě se mi i trochu ulevilo nebo jsme si začala zvykat na bolest.
V nemocnici ke mě přišel pan doktor a říkal že ještě není vhodná chvíle na porod takže si mě tu chvilku nechají.
Byla jsem na pokoji sama. Chtěla aby sem přivezli další maminku aby jsem měla s kým pokecat. Dívala jsem se z okna. Bylo krásně slunečno. Pak se otevřeli dveře a přivezli holku podobné mému věku jen trochu mladší. ,,No to snad ne!"prohlídla jsem si ji. ,,Bety!!!"vykřikla jsem radostně. ,,Tak tu budem obě no"usmála se na mě. Celou dobu byla taky těhotná. Proto zamnou moc nechodila. Nás dvě osud vždy spojí dohromady.

♡Miluju ho♡• neboli Jeg elsker deg•(☆Marcus Gunnarsen)Kde žijí příběhy. Začni objevovat