,,... Nikdy nebudu moct opětovat tvoji lásku, což mě níčí nejvíce. Níčí mě, vidět tě na dně a udělala bych cokoliv proto, abych tě z toho dna dostala do nebes. Aby jsi už nikdy nevzala žiletku do ruky. Aby ti už nikdy nestékala krev po ruce. Aby jsi už nikdy neplakala kvůli mně. " slyšela jsem známý hlas, jak mi vypráví a přitom mě drží za ruku. Nemohla jsem se hnout ani otevřít oči. Jen poslouchat. „Ale vím, že tě nemůžu milovat. Vlastně nevím. Nevím. Jsem strašně zmatená. Možná tě miluju, ale nedokážu si to přiznat. Možná je to kvůli tomu, že jsem nikdy nic necítila k holce. Možná kvůli tomu, že je moje rodina homofobní a já bych po coming outu skončila na ulici. Já... Já... Prostě nevím. Nikdy jsem o nikoho neměla takový strach jako o tebe, když se ke mě dostalo, že jsi v kómatu kvůli tvýmu vožralímu fotrovi kterej ti rozbil flašku od piva o hlavu. Snad nikdy jsem nejela tak rychle. Dokonce mě zastavila i policie. " zasmála se „Asi patnáct minut jsem jim vysvětlovala, že jsi v nemocnici a že u tebe musím co nejrychleji být. Moc mi to nevěřili, ale po přečtení SMS zprávy od tvojí mamky, kde se psalo, že jsi v kómatu a ať co nejrychleji dorazím se mi omluvili a jeli celou cestu do nemocnice předemnou se zapnutýma sirénama a dělali mi cestu kolonama. Od té doby co jsi tady, jsem neopustila nemocnici. Ve škole mě tvoje mamka omluvila a nebála se říct pravej důvod. Jack mi nosí úkoly a snaží se být co nejvíce volného času se mnou. Ani nevíš, jak ráda jsem, že jsi nás skamarádila. Dřív jsem si ho ani nevšimla. Teď mi nosí úkoly, jídlo i pití a utěšuje mě, že se probudíš. Že budeš v pořádku. A že... " hlas se jí zlomil. Šlo slyšet, že brečí. Chtěla jsem otevřít oči, obejmout jí a nikdy nepustit. Jenže to nešlo. „Víš. Párktát tvoje mamka donesla i Taikiho. Obmotal se kolem tvé ruky a nehodlal jít zpět domů do terárka. Ale víš co je nejhorší? Že jsem celé tři měsíce neviděla ty krásné oči připomínající nebe plné šedých mraků. Že jsem tři měsíce neslyšela tvůj hlas. A ještě delší dobu jsem neslyšela tvůj smích a neviděla tvůj úsměv. " ucítíla jsem cosi vedle sebe. Asi byla hodně unavená a tak si položila hlavu na nemocniční lůžko a usla. Jak ráda bych ji teď pohladila ve vlasech.
***
Slyšela jsem otevírání dveří.
„Čau. Tak co jak je?" zeptal se šeptem Jack.
„Furt stejně. Stále se neprobouzí, ale sestřička říkala, že lidé v kómatu dokážou vnímat naše slova." odpověděla Beth také šeptem.
„Jo a mám tu kytaru. " kytaru? Na co by Jack nosil kytaru.
„Díky. Neztratil ses tam v tom bordelu? "
„Né. Byla hned naproti dveřím. Je krásná. Černou s bílými vzory jsem ještě neviděl."
„Vlastnoručně upravena mým dědečkem."
„Od kdy vůbec hraješ na kytaru? "
„Od malička. "
„Aha. Tak já už půjdu. A zahraj jí něco krásného. A nejlépe i veselého."
„Mám vybranou její nejoblíbenější."
„Stejně mi furt vrtá hlavou, jak dvě tak hezký holky můžou poslouchat českej rap."
„A mě vrtá hlavou, co furt proti tomu máš a jak introvert jako ty může poslouchat metal."
„Dobrý dobrý. Promiň. Tak já už jdu. Čau."
„Čau. "
Vůbec jsem netušila, co, se bude dít. Co za písničku mi zazpívá. Přece jenom. Já sama mám v mobila více jak 600 písniček. Vybrat mezi nima moji nejoblíbenější je těžký.
Chvíli se nic nedělo a pak se pokojem rozezněl zvuk kytary. A známá melodie. Po chvilce se ke kytaře přidal i zpěv.
„Já chci abys to poslouchal, když cejtíš se špatně
Chci abys to poslouchal, když bude ti smutno
Chci abys to poslouchal, když je ti do pláče
Chci abys to poslouchal, když je všechno na hovno
Já chci abys to poslouchal, když cejtíš se špatně
Chci abys to poslouchal, když bude ti smutno
Chci abys to poslouchal, když je ti do pláče
Chci abys to poslouchal, když je všechno na hovno
Budím se s kocovinou, otevřu okno
Nebo mám radši otevřít další láhev, s další láhví neucejtím nic
Když otevřu okno, vidím svět co mi neříká nic
Mě neříká nic, mě neříká nic
A když se cejtím na hovno mám hudbu
Co si pouštím aby bylo líp, díky svý rodině mám
Lidi za kterejma můžu jít, ve dvou všechno líp
Já mám celou smečku psů, takže jenom rok od roku líp
Díky, nic víc, nic víc, nic víc
Díky nic víc, nic víc, nic víc, nic víc
Díky, nic víc
Jedu v káře, život krátkej
Koukni mi do tváře, nejsem blázen
Moře, pláže, modrá záře
Někde v dálce, někde v dálce
Lítat někde nahoře, pak spadnou na zem
Získávat a zase ztrácet
Prázdný pohledy a prázdný fráze
Pojďme se smát, zejtra bude do pláče, bude do pláče
Já chci abys to poslouchal, když cejtíš se špatně
Chci abys to poslouchal, když bude ti smutno
Chci abys to poslouchal, když je ti do pláče
Chci abys to poslouchal, když je všechno na hovno
Já chci abys to poslouchal, když cejtíš se špatně
Chci abys to poslouchal, když bude ti smutno
Chci abys to poslouchal, když je ti do pláče
Chci abys to poslouchal, když je všechno na hovno
Jé-é a ne vždy všechno hrá tak ako má-á
Keď všetko slnko pohltila tma-á
Vtedy keď máš pocit, že jsi sá-ám
Chcem aby si počul tento track
Jé-é a ne vždy všechno hrá tak ako má-á
Keď všetko slnko pohltila tma-á
Vtedy keď máš pocit, že jsi sá-ám
Chcem aby si vedel že to není tak "
Dokonce i slovenskou část zazpívala bez chyby. Ani nevím jak, ale po tváři se mi začali kutálet slzy. Bude líp od Dominika je naše oblíbená společná písnička.
„Max?" oslovila mě Beth. „Sestři!"
„Co se děje?" uslyšela jsem neznámý ženský hlas.
„Jaktože brečí, když je v kómatu?"
„Max vás celou dobu vnímá. Jen se nemůže hýbat. Už je velmi blízko k probudení. Mluvte na ni nebo ji zazpívejte další písničku. I lidem na chodbě se váš zpěv velmi líbil. "
„Oni to slyšely?"
„Ano. Zpívejte jí dále nebo na ni mluvte a až se probere, zavolejte doktora. "
„Dobře děkuji."
„Víš Max.... Za ty tři měsíce, co sedím u tvého těla které se ani nehne, jsem si uvědomila, jak sakra moc pro mě znamenáš. " jen jsem cítila, jak mi Beth setřela slzy stékající po tváři.
Chcete, aby měl tento příběh šťastný nebo špatný konec?
ČTEŠ
Thousand butterflies
Aléatoire„Když se na ni dívám, jako by se svět zastavil. Vše okolo je najednou vedlejší, rozmazané. A já jako bych měla v břiše tisíce motýlů. Krásných motýlů, jejíž křídla mě šimrají. A ty její oči? Dokázala bych se do nich dívat celou věčnost. Tak krásné j...
