„Mamiii!" křičela Stella z kuchyně.
„Copak?" přišla jsem k ní a dřepla si, aby jsem byla v její úrovni.
„Kde je maminka?"
„V ložnici."
„A nestalo se jí nic?"
„Nestalo. Pročpak?"
„V noci jsem ji slyšela křičet."
„Ehmm..." ztratila jsem slov a moje tváře zrudly.
„Stell neotravuj mamku a běž si hrát do pokoje," ozval se hlas té nejúžasnější osoby na světě.
„Už běžím," zakřičela a rozutekla se do svého pokoje.
„To dítě ti teda dává zabrat," zasměje se Beth.
„A to zachvilku budeme mít dvě."
„Joo.. To by jsme měli naše noční hrátky ztišit," usměje se a políbí mě. To už mi tváře hoří.
Dámy a pánové je tu konec! Děkuji všem co vydrželi až do konce. ILY
Dee :*
ČTEŠ
Thousand butterflies
Random„Když se na ni dívám, jako by se svět zastavil. Vše okolo je najednou vedlejší, rozmazané. A já jako bych měla v břiše tisíce motýlů. Krásných motýlů, jejíž křídla mě šimrají. A ty její oči? Dokázala bych se do nich dívat celou věčnost. Tak krásné j...
