Síla vůle

16. kapitola

Nikdy by mě nenapadlo, že budu někdy sedět v kině se zadanou holkou a budu s ní řešit něco takového. Není totiž nic horšího než se bavit o sexu, mít to před očima, chtít to a nemoct.

Její noha se dotýkala mojí, opřela si hlavu o opěradlo a dívala se mi do očí. Čím víc jsem s ní trávil čas, tím víc jsem cítil to napětí. Ve vzduchu to prostě jiskřilo a já se bál i promluvit, abych něco nepodělal. Tohle prostě nebyla chvíle na mluvení, tohle už byla chvíle na víc.

Dívala se na mě jinak, ale já jsem prostě neměl koule na to, abych zadané holce strkal jazyk do pusy. Ještě o to hůř, když to byla holka mého kámoše a na tohle já byl zásadový.

Myslel jsem, že nic horšího už se mi stát nemůže. Tohle byla prostě zkouška mojí pevné vůle.

Vysvobodil mě až konec filmu, kdy se rozsvítilo a ostatní se drali k východu. Oba jsme se tedy odebrali spolu s ostatními z kina ven.

Čekala mě další noc plná napětí a chtíče. Copak jsem jí mohl říct, že se vyspím na sedačce, protože by jí moje ranní erekce mohla zase vzbudit? Nejhorší na tom všem bylo spíš, že se tvářila, jako by se jí to líbilo a mně se, kurva, ta představa hodně líbila.

Vysprchovali jsme se a dohoda zněla, že na spaní bylo ještě příliš brzo a film v kině byla ptákovina, tudíž jsem pustil něco v televizi. Byla to nějaká romantická komedie, čemuž jsme se docela smáli.

Seděla těsně vedle mě, abych dosáhl do misky s popcornem. Její ještě mokré vlasy příjemně voněly, ale to nebylo na tom všem to nejhorší. Zase měla na sobě jen dlouhé tričko, které se jí vyhrnulo téměř ke kalhotkám a odhalovalo celá stehna. Podprsenka zůstala nejspíš v koupelně, protože můj pohled se neustále stáčel k jejímu hrudníku, který zakrývala volná látka světle zeleného trička.

Cucal jsem k tomu pivo, ačkoliv bych si dal něco ostřejšího, nemohl bych pak za sebe a svoji vůli zodpovídat. Z filmu jsem vlastně nic moc neměl. Důležitější pro mě bylo zjištění, jestli mají její bílé krajkové kalhotky mašličku. Prostě mi to už lezlo na mozek.

Film skončil, Nicky šla něco poklidit do kuchyně a já mezitím rozestlal. Zhluboka jsem dýchal a snažil se hodit do klidu. Vzápětí za mnou přišla a já se rozhodl trochu přilít do ohně. Už dlouho ve mně dřímala otázka, proč mě vlastně u toho auta políbila. Co to mělo znamenat nebo co to vlastně zkoušela?

Na druhou stranu jsem se bál odpovědi a doufal jsem, že je natolik slušná a neprovedla by nějakou hloupost. Mohla mě mít lusknutím prstu. Stačilo by si třeba jen vysvléknout to tričko nebo se pokusit mě líbat.

Když tedy ulehla, usmála se na mě a položila si hlavu na polštář. Posadil jsem se naproti ní a než jsem spustil, ona sama si mě podezíravě sjela.

,,Chceš mi něco říct?"

,,Vlastně se chci spíš na něco zeptat."

,,Ptej se."

Položila se na lokty a zastrčila si pramen vlasů za ucho. Teď bylo to nejhorší. Musel jsem se zeptat a trochu to všechno posrat.

,,Když jsem se dozvěděl, že mi umřel táta, stáli jsme spolu u auta a v jeden okamžik jsi mi dala pusu. Proč jsi to udělala? Já jen, že tomu úplně nerozumím."

Nicky utnula náš oční kontakt a raději vrhla pohled na shrnutou deku vedle mě. Jejího povzdechu by si všimla i sousedka od naproti.

,,Jen jsem tě v tu chvíli chtěla uklidnit."

,,Uklidnit..." zopakoval jsem a s nádechem otočil hlavu k oknu.

,,Zlobíš se?"

,,Já jen nevěděl, co si o tom mám myslet."

Vrátil jsem se pohledem k tomu jejímu, když jsme se jimi střetli pekelně dlouho. Srdce se mi rozbušilo, když se posadila a po kolenou mezi námi zmenšila vzdálenost. Tušil jsem, že teď moje vůle dostane na prdel. Čím víc se blížila, tím víc mi vyschlo v krku.

,,Já vím, že je to chyba." zastavila těsně přede mnou.

Tušil jsem moc dobře, co chtěla udělat a sotva jsem dýchal. Naklonila se ještě blíž, když jsem už čekal, že to každým okamžikem přijde, musel jsem ji varovat.

,,Nicky, pokud tohle uděláš, moc dobře víš, jak to skončí."