29. kapitola

4.1K 157 4
                                        

Poraženě jsem vyšel z pokoje, ale Simon to nevzdal. Do očí se mi draly slzy a měl jsem vztek i na vzduch okolo sebe.

,,Nicky, nedělej to. V tomhle stavu, když přišel o tátu i bráchu jsi pro něho byla jedinou nadějí."

,,Však on si najde jinou kurvu, co se o něho postará."

,,Ty víš, že tě miluje."

,,Simone, drž hubu. Vždyť já ho ani neznám. Za jaký tým hraje? Kolik vydělává? Já se k němu nehodím."

,,Jasně Nicky, chápu tě. Marvinovi i Courtney odpustíš, že z tebe dělali pitomce a Kevinovi tu kravinu neodpustíš?"

Simon se odebral a praštil za sebou dveřmi.

,,Děkuju, ale je to zbytečný. Tohle byl totiž přesně ten problém. Neřekl jsem jí, kdo jsem."

,,Pojď na panáka. Dej jí čas, aby se jí to rozložilo v hlavě."

Došli jsme zpět k bazénu a Courtney s ostatními se k nám hned přesunuli.

,,Co se stalo?"

,,Ty jsi McNamara? No do prdele, já chlastám s hvězdou a ani to nevím." tlemil se Randy.

,,Můžeš mi vysvětlit, kdo je McNamara?"

,,Kevin! Hraje za Pittsburg v NHL."

,,A jakto, že jsi nám nic neřekl?" culila se Courtney.

,,Nevykládám to lidem na potkání." utrousil jsem zpruzeně.

,,To se na tebe musí holky lepit, co?" našpulil Peter pusu.

,,Věř mi, že není nic horšího než štětky, co se na tebe lepí jen proto, že máš Maseratti."

,,To mně by teda nevadilo." uculoval se Peter.

,,Kevinovi to asi moc nevadilo, když tu píšou, že byl viděn i s několika destíkami žen během týdne." dodala jedovatě Courtney.

,,Další, co si čte články a soudí podle nich lidi?" střetly jsme se s Courtney pohledem.

Ke všemu přišel ještě Marvin a Randy mu všechno vysvětloval.

,,To ji přejde, kámo. Neboj se." poplácal mě sám Marvin po zádech a usmál se.

Neměl jsem z toho vůbec dobrý pocit. Nevěděl jsem navíc ani co dělat. Měl jsem jí nechat nějaký čas nebo jí nenechat odejít.

Nálada na mejdany mě opustila a přemýšlel jsem celé dopoledne nad Nicky. Ten pocit osamělosti na mě dolehl, když jsem pak vešel do pokoje. Její věci byly pryč a zůstala tu po ní jen její vůně.

K večeru jsem se rozhodl odjet. Simon ještě zůstal s tou svojí roštěnkou, což jsem mu nezazlíval. Potřeboval jsem být sám, ale jakmile jsem se vrátil do bytu, měl jsem spíš chuť všechno rozmlátit. Každý kout bytu doprovázely vzpomínky na ni a já jsem to nezvládal. Popadl jsem tedy znovu tašku s věcmi a zazvonil u domu mé matky.

A nádechem hypnotizovala moji tašku s věcmi a objala mě.

,,Posral jsem to."

Máma se mě snažila podpořit. Vyslechla mě a já jsem jí všechno do písmene vyprávěl. Pak sklopila hlavu a s nádechem se pousmála.

,,Když jste tu byli spolu na obědě, řekla mi, že je do tebe zamilovaná. Chtěla jsem po ní, aby ti to řekla. Muselo to pro ni být moc těžké."

Způsob, jakým jsem se to vlastně dozvěděl, jsem detailně nerozebíral. Vlastně to bylo docela jedno. Horší byla ta situace, ve které jsem byl.

Nová sezóna v hokeji se blížila a já jsem bohužel všechny tréninky nezvládal. Trenér ze mě byl vláčný a já jsem se nedivil. Bylo mi ještě hůř, než když jsem odtud odjížděl.

Mohlo uplynout pár týdnů, když jsem se rozhodl jednat. Nasedl jsem do auta a jel do Frederictonu. Stavil jsem se u Marvina, který už bydlel s Courtney. Kadeřnictví totiž zelo prázdnotou a já jsem netušil, kde Nicky hledat.

Marvin mi dal adresu její mámy, kam si myslí, že by se mohla ukrýt.

Měl jsem sucho v ústech, když jsem vystupoval z auta. Stál tu starší dům a vedle něj garáž o něco světlejší barvy, která voněla na dálku novým nátěrem.

Zpozoroval jsem pohyb a šel tím směrem. Jednalo se o vyšší štíhlou brunetku s šátkem okolo hlavy. Byla zašpiněná od barvy a právě se snažila otřít váleček o hranu kýble.

,,Dobrý den, hledám Nicky. Našel bych ji tu?"

Dáma se otočila, sjela mě od hlavy k patě a trochu se ušklíbla.

,,Ty jsi Kevin, že?" potěšilo mě, že o mně věděla.

,,Jo."

,,Tak vezmi ten kýbl a drž mi ho." stoupla si na štafle a vystoupala na třetí šbrdlinu.

Bez okolků jsem sebral plný kýbl s béžovou barvou a držel jí ho ve vzduchu.

,,Snad ti nevadí, že se ušpiníš, ty náš pane hokejisto."

Spíš to vypadalo, jako by se mi vysmívala, ale já jsem byl pro Nicky ochotný udělat cokoliv.

Síla vůleKde žijí příběhy. Začni objevovat