Síla vůle

8. kapitola

,,Co ty tady?" oslovila mě Nicky.

,,Něco jsem si zařizoval." zamával jsem mobilem a ona se usmála.

,,Mě Marvin pověřil nákupem nějakých steaků na barbecue."

,,Půjdu s tebou."

Postavil jsem se trochu sklesle, takže jistě pochopila, že mi nebylo do zpěvu a na nějakou další párty jsem neměl pomyšlení. Chvílemi jsem se chtěl vrátit domů a ke svému starému životu. Děvky, alkohol, utrácení peněz a zapíjení žalu.

,,Chceš o tom mluvit?" prohlédla si mě jako by mě znala, že jsem se nerad svěřoval.

,,Proč jsi mi neřekla, že má Lucy prcka?"

,,Nemáš rád děti?"

,,Za tohle se na mě nezlob, ale nechci vychovávat cizího spratka."

Nicky se zastavila a povzdechla si.

,,Rozumím ti, Keve. Jsi fajn kluk a zasloužíš si někoho fajn. Nečekala jsem, že budeš tak náročný." začala se usmívat.

,,Náročný?" to mě rozesmálo.

Kdyby viděla, co jsem měl za sebou. Modelky, zpěvačky, superkočky, sportovkyně nebo herečky. Courtney, Tess nebo nějaká Lucy se s nimi vůbec nemohly srovnávat.

,,Proč to skončilo s tvojí ex?"

,,Měla poněkud jinou představu o utrácený výplaty." popadl jsem pár balíků masa a hodil je do košíku.

,,A co vlastně dělala?"

,,Měla nějaký e-shop." mávl jsem znuděně rukou.

Něco jsme nakoupili, když jsem automaticky vzal svoji kreditku a hodlal jí zaplatit.

,,Co blbneš? Tohle je můj nákup." položila mi dlaň přes kreditku a podala prodavačce hotovost.

,,Chtěl jsem taky něco málo koupit."

,,Jsi náš host." usmála se na mě.

Popadl jsem tašky, ale ona se prostě musela hádat, abych jí jednu dal. Začalo se pomalu stmívat, když jsme se vydali na cestu.

,,Možná vypadám, že si nic nevydělám, ale mám svoji klientelu a občas i pár stovek denně mám."

,,Proč tohle neplatí Marvin? Má dost peněz."

,,Lidi tady jsou zlí. Slyšela jsem hodněkrát, že jsem s ním kvůli prachům a tak. Jenže já s Marvinem chodila ještě před tím než přišel k penězům. To spíš ti jeho kamarádi se na něho upnuli. Platí jim chlast, děvky, drogy a v podstatě u nás u bydlí."

,,Tohle pořádá denně? Není to otrava? To nechce někdy klid? Nezajdete si na večeři?"

,,Tak to bylo dřív. Respektuju to, co chce on."

,,Nebojíš se konkurence?"

,,Možná se to nezdá, ale Marvin mě svým způsobem má rád. Žárlí a chtěl, abych toho stříhání nechala. Řekl, že pokud budu mít to podělaný kadeřnictví, on bude pořádat párty."

Hned jsem si vzpomněl na ten Marvinův způsob, kterak osahával Courtney.

Dorazili jsme opět do bejváku plného lidí, kteří už měli v žíle pár promile. S Marvinem jsem si povinně musel dát pivo a panáka, když Courtney s Nicky nakládali maso. Hudba vibrovala celým domem, když jsem si uvědomil, že mi volá máma. S povzdechem jsem popošel do klidu a znuděně to vzal.

,,Mami?"

,,Kde jsi? Už ses několik dnů neozval."

,,U kamaráda ve Frederictonu."

,,Seber se a přijeď. Táta dostal infarkt."

V ten moment se zastavilo srdce i mně. Celý žaludek se mi zkroutil a plíce potřebovaly mnohem víc kyslíku.

,,Co se stalo? Jak je na tom?"

,,Leží v nemocnici. Není na tom moc dobře. Prosím tě přijeď. Je tu se mnou strýček Zach a tvůj bratranec Simon."

,,Dobře. Dám se hned na cestu, ale počítej, že to bude tak osm hodin cesty."

Podíval jsem se na prázdnou lahev od piva a začal jsem si počítat, kolik jsem toho měl a kdy vystřízlivím. Nemohl jsem čekat do rána.

Vyhledal jsem Marvina a hned se ho musel zeptat na auto. Beze všeho mi ho půjčil, ale necítil jsem se na to, abych jel tolik hodin v kuse.

,,Co se stalo?" přišla k nám Courtney s Nicky.

,,Jeho táta dostal infarkt a potřebuje se dostat do Pittsburgu."

,,Mám ti dělat společnost?" nabídla se Courtney, ale já jsem její poznámku ignoroval, protože mě zaujala ta Nicky.

,,Chceš někam odvézt? Já alkohol neměla."

,,To by bylo fajn. Já jsem měl dost." povzdychl jsem, zatímco mě Marvin poplácal po zádech a dodal pevné nervy.

Popadl jsem tašku s věcmi a dal se na cestu. Nicky udělala to samé a usedla na místo řidiče.

,,Jsi v pořádku?"

Možná jsem vypadal špatně, ale mámina slova mi celou dobu zněla v uších. Nebyl na tom dobře a já bezstarostně chlastám u bazénu alkohol. Cítil jsem se provinile.

,,Jakmile uvidím tátu, bude mi líp."

,,Teď v noci budou silnice prázdné. Trochu na to šlápnu, ať jsme tam co nejdřív."

,,Děkuju, Nicky, moc si toho vážím."