,, Protože miluju tebe!"
To byla slova, která jsem ti měl říct.
,, Protože je to jedna holka, která nechodí na U. A. Neznáš ji. Nemohl bys pomoct. Nic proti," zalhal jsem.
,, Tak... Jak se aspoň jmenuje?" ptal ses dál.
,, No... Aimi! Aimi Hamasaki!" vyhrkl jsem.
,, To znělo, jakoby sis to zrovna vymyslel," pochyboval jsi.
,, Ne, vážně."
Tys pořád vypadal dost nevěřícně. Nakonec jsi vstal a nabídl mi ruku. Tentokrát mě v náručí neponeseš?
Já jsem ti sklamaně ruku podal. Držel jsem ji pevně, ale ty ses tou mou jen nechal vláčet.
Jakoby ses ani držet nechtěl.
Opatrně jsem si lehl na postel a čekal, že si lehneš vedle mně.
Ty sis ale přitáhl židli a sedl si na ni. Tak, jak jsem předpokládal před tím.
Proč, Sero? Co jsem ti provedl?
,, Zvládneš to tu už sám?" otázal ses.
Ne.. Ne, ne, ne, ne, ne!
,, J... Jo.." zalhal jsem smutně a sledoval tě, jak procházíš dveřmi.
Zavřel jsi za sebou a já smutně posedával na posteli.
Řekl jsem snad něco špatně? Udělal jsem něco? Zlobíš se na mně? SERO!
Položil jsem se a schoval se pod deku. Čekal jsem na zaklepání na dveře, ale nic jsem neslyšel. Vzal jsem telefon, zapl ho, našel si tvůj kontakt a napsal ti.
Kaminari: Sero, promiň
Zhasl jsem ho, zapojil ho do nabíječky vedle postele a pokoušel se usnout.
Najednou můj telefon ale zavibroval.
Sero: Za co se omlouváš?
Byl jsem moc rád, že jsi odepsal.
Kaminari: No... Za něco přeci jo, když ses naštval
Sero: Cože? Ale já se přeci nezlobím 😕😉
Kaminari: Ale jo! Však... Vypadal jsi tak! Proč jsi odešel?
Sero: Prostě už jsem musel jít. Víš co, škola ještě neskončila
Kaminari: Jasně, heh, promiň 😅
Čekal jsem, že něco napíšeš, jenomže sis to jen zobrazil.
ČTEŠ
You Are The Best Pain
FanfictionČerné kvítí jako noc. Krev rudá jako růže a bolest, jakoby do vás řezalo tisíce nožů. Tohle je můj život, od chvíle, co tě znám. Hanto Sero. ! Hanahaki !
