You Are The Best Pain

12. Kapitola

Bože, že já se nenaučil lhát!
Zůstal jsem na tebe mlčky zírat. Bylo mi trapně cokoliv říct. Jak bych ti vysvětloval, proč jsem ti lhal? Bože, Sero! Že tys radši nedržel hubu!

,, Proč jsi to udělal?" vkradl ses do mých myšlenek.
,, Co proč jsem udělal?" snažil jsem se hrát blba.
,, Kaminari! " okřikl jsi mě.
Já jsem se pokusil vymanit beze slov. Tak jsem pomalu položil svou hlavu na tvou hruď. Čekal jsem, že si mě k sobě přitáhneš a objetí mi opětuješ. Jenže tys mou hlavu odstrčil a chytl mě za ramena.
,, Z toho se jen tak nedostaneš. Tak mi teď řekni... Proč mi lžeš?!" vyjel jsi na mně.
Já jsem se lekl a ucukl sebou. To bylo poprvé, co jsi na mně křičel. V tvých očích jsem viděl čirý hněv. Bál jsem se tě. Strašně.
,, Sero," špitl jsem.
Stále jsi na mně upíral svůj zrak. Chtěl jsem zmizet. Hned. Teď.
,, Ty.. Ty se zlobíš?" zeptal jsem se, jako hlupák.
Bylo to jasné.
,, A víš co? Jo. Jo, zlobím! Já si myslel, že jsme přátelé! Že si nemusíme lhát. Myslel jsem, že mi věříš. Že víš, že mi můžeš říct cokoliv. Tak proč mi najednou musíš lhát?!" křičel jsi.
Zaťal jsi pěsti a na tvář ti vyskákalo pár vrásek.
,, Však my jsme přátelé!" snažil jsem se tě přesvědčit.
,, Tak proč mi potom lžeš?" nedal sis říct.
,, Nelžu!"
Ty jsi po těch slovech vstal, napřímil se, vypadl z pokoje a silně práskl dveřmi.

Ne...
Prosím ne! Ne, ne, ne! Sero! Prosím! Promiň! Já nechtěl! Jo, jsem pitomej idiot! Vím to. Vím to moc dobře. A proto o tebe nesmím přijít! Tys byl totiž to jediný, co toho idiota drželo nad vodou. Bez tebe klesne, tak hluboko, že už nebude schopen vyplavat a utopí se.
Slyšíš mě, Hanto? Topím se!