StarGate:Atlantida - Dva životy - DOKONČENO

20. Jen se rozhodnout

Přidávám kapitolu hodně pozdě v noci, takže nebude tak dokonale esteticky upravena, slíbila jsem, že vysvětlím to zpoždění, ale zřejmě vás asi nebude zajímat, tak raději přidám konečně tu kapitolu, která je napsána už dlouho. A můžu být vděčná, že jsem si ji uložila na mail, než se stala ta hrozná věc, kdy mi odešel harddisk s veškerými mými povídkami. Tak si užijte čtení a budu ráda, když zanecháte komentář s vašimi dojmy. A fotku v médií jsem našla teprve před pár dny a naprosto mě uchvátila.  Určitě pochopíte proč.

Vaše Sorel18

Kapitola mapuje díly:

5x2 - Živná půda

5x3 - Zpřetrhané vazby

5x4 - Daedalos nadruhou

5x5 - Oddělená duše

5x6 - Svatyně

5x7 - Šepoty

5x8 - Královna

5x9 - Stopař

5x10 - První kontakt

5x11 - Ztracený kmen

Carson Beckett se posadil vedle postele na židli a vzal Miu za ruku a nepatrně ji otočil, aby si prohlédl zápěstí. Bylo čisté, neviděl žádnou jizvu.

„Vyléčil jsem ji, když jsem se nechal ovlivnit antickým přístrojem na povznesení." Rodney stál v nohách postele. Carson jen pozdvihl obočí.

„To se stalo krátce před tím, než jsi..." zamával rukama, jakoby nevěděl, jak to má říct zaobaleněji.

„Já to chápu, Rodney. Jen jsem se chtěl zeptat, jestli jsme se s Miou přáteli i dál?"

„Jo jasně, určitě."

„Víš, když teď mám Michaelovu databázi, snažím se pomoci jejímu synovi, aby nemusel být ve stázi, když se Jennifer podařilo najít lék pro mě."

„Neměl by ses přepínat, Carsone, ještě nejsi úplně v pořádku," požádal ho Rodney rozvážně.

„Já vím, ale chci jim oběma pomoci."

„Byl bych rád, kdybyste tak učinil, doktore." Carson i Rodney se otočili a překvapeně se dívali na pana Woolsyho. Stál ve dveřích a jen velmi pomalu k nim došel. Zíral přitom na postel a Miu.

„Už pro malého hledám řešení, pane," přiznal se Carson.

„Když dovolíte, doktore McKayi, rád bych si soukromně pohovořil s doktorem Beckettem." Woolsy počkal, dokud neodešel a nemalou chvíli zíral na postel, než se odhodlal znovu promluvit.

„Víte, doktore, když jsem přijímal tuhle pozici, dostal jsem přímým rozkazem, abych vyřešil situaci slečny Collinsové." Stiskl čelo postele u Miiných nohou. „Neodletěla ze Země za zrovna přátelského rozloučení, nehledě na to, že moji nadřízení si stále pamatují, jak jsem lhal do hlášení, když Atlantidě velela ještě doktorka Weirová."

Carson se pokusil skrýt překvapení. Přišel o příliš mnoho událostí, které se na Atlantidě udály od chvíle, kdy ho naklonovali.

„Stalo se to zřejmě po tom, co..." Začínalo mu vadit, jak mu to každý opakuje a neustále nadnáší, že je pouhou kopií.

„Chápu, pane Woolsy." Nový velitel pokynul Carsonovi, aby společně odešli.

Nezamířili však do jeho kanceláře, ale vyšli na jeden z balkonu na patře, odkud měli celé město na dlani.