Edgův POV.
Edge seděl u kuchyňského ostrůvku, jedl toust a skořicový bagel a koutkem sledoval Abby. Moderně zařízený dům s velkými okny, které propouštěly do domu co nejvíce slunečního svitu by opravdu byl domov, který by si vybral sám pro sebe. Zdá se že on a ten Měkký Papyrus si jsou v některých věcech podobní. Jediné, co mu tady chybělo, byl dobře vybavený žalář. Škoda, ale nic nebylo dokonalé. Samozřejmě kromě jí.
Nevšimla si ho, když pobíhala po obývacím pokoji a zjevně hledala něco v tašce, kterou tam nechala. Sledoval magií vytvořené vlasy, které pluly kolem její lebky a přemýšlel, jak bezpečně se na tomto místě musí cítit, aby si ho vůbec nevšimla. Ne každý je připravený na útok.
Byla zjevně oblečená na nějaký druh cvičení. Měla na sobě černý leotard s volánky kolem pasu, což vytvářelo dojem sukýnky a černé legíny, Edgovi nedobrovolně padla čelist tímto výhledem. Velmi skandální. Bylo to tak schválně? Tušila ve skutečnosti, že je tam a snaží se ho svést?
Ostatní stále spali, Slunce sotva vyšlo, ale už byla vzhůru, zjevně se připravovala na nějakou aktivitu. Více... Masité... části měla pevně obepnuté šatstvem. Obdivuhodné, chudá pomatená žena, nemohl jí soudit, věděl, že je přitažlivý a charismatický, ta chudá dáma si zjevně nemohla pomoci. Jeho lebka se zabarvila do lehké oranžové a jeho špičatá ústa se zkroutila do stydlivého úsměvu.
Rozhodl se schválit její posedlost, jen aby viděl výraz toho hloupého Basic Sanse. Ten zmrd potřeboval, aby mu někdo ukázal jeho místo. Stále byl rozzuřený z toho, jak si pohazoval s ním a jeho bratrem, jako s hadrovými panenkami. Pokud by však byli v Edgově vesmíru, tak by z té trapné kopie jeho bratra udělal prach. Ale teď musel být hodný... Nechat si diktovat od... Šmejda bez žádného LV bez úcty! Bylo to k zlosti.
Pokud by se mu však podařilo ukrást tu ženu Basicovi pod nosem... Pak by to byla vhodná pomsta.
Byl zmatený, když se ani nepodívala jeho směrem a zase odběhla nahoru do schodů se svým mobilem v ruce. Řekl si, že si s ním chce více pohrávat. No, tak počká na tu správnou chvíli, aby ukázal že je lepší muž. To dávalo smysl, žádná žena by si přece nevybrala partnera pro rande, aniž by neviděla sílu ostatních.
Tak dobrá. Budu hrát tvou hru ty malý vtipálku.
Trvalo další hodinu, než do kuchyně vešel malý Sans a jeho klon s mokrými ručníky. Edge na ně zíral, když si spolu hlučně povídali, jejich hlasitý smích přehlušil i zpěv ptáků z venku.
"DOBRÉ RÁNO EDGY, JAK JSI SE VYSPAL?" Vypískla otravnější kopie jeho bratra. "Dobré ráno naštvaný já, byl ten pokoj podle tvých standardů?" Zeptal se ten usměvavý šašek, když si bral z lednice jakýsi nápoj.
"Velký a Děsivý Pap... Edge dokáže spát kdekoliv, i když mi nevyhovuje ta měkkost a načechranost přikrývky a polštářů." Zasyčel pohrdavě. "Oh! Dobrá tedy, pokud chceš, tak je můžu vyměnit...?" Papyrus byl přerušen jeho temnějším protějškem. "To není potřeba, ta místnost zůstane taková jaká je a já si jí pak upravím podle mých potřeb."
Zdálo se, že Blueberry ignoruje houstnoucí atmosféru a přidává náhodné přísady do směsi na těsto. "Nechtěl by ses přidat k našemu tréninku po snídani Edgy? Papyrus říkal, že se k nám přidá Abbeyline! A setkáme se s jejich Alphys a Undyne, což bude naprosto úžasné!"
"Trénink? Vypadá to jako skvělá příležitost vám nickám ukázat, jak se to dělá. Koneckonců jsem kapitán Královské gardy. Pochybuji, že vaše Undyne je stejně sběhlá v boji, jako ta v mém světě." Zahučel.
ČTEŠ
Nejsem Člověk
FanfictionSvět se znatelně změnil, monstra jsou zkutečné, magie je součástí každodenního života, ale pro ni... Pro ni to byl konec. Nedokázala žít s bolestí a vinou, nechtěla již být součástí "Lidstva" toho odporného, zkaženého celku. Tak se to pokusila ukonč...