Skoro 12 hodin?

260 7 1
                                    

D: ,,Nafoukneme tu matračku?"
M: ,,Ty si jí fakt vzal?." začala se Mery smát.
D: ,,No jasně, aby se princezna měla kde vyspat a nebylo to pro ní nepohodlný.." začal se smát i David.
M: ,,Ty si hodnej." objala ho Mery.
D: ,,Já vim."
M: ,,Ale s tim, že nic nebude to platí, kord dneska. Jsem fakt mrtvá."
D: ,,Vždyť nic nedělám. Já jsem taky úplně mrtvej, takže dneska fakt ne."
M: ,,Já to myslela i na zejtra Daví."
D: ,,Proooč? Vždyť budeme spát na matraci a bude to i pohodlnější než doma.."
M: ,,Já si to rozmyslim, uvidim jak se mi bude chtít zejtra."
D: ,,Dobře." dal jí pusu.
M: ,,Nepůjdeme spát?"
D: ,,Jasně."
Nafoukli matraci, přitulili se k sobě a oba dva v tu ránu usnuli.
Ráno se první probudila Mery. David ještě spokojeně spal.
M: ,,Daví." hladila ho po tváři a dala mu na ní pusu.
D: ,,No?" řekl rozespale a promnul si oči.
M: ,,Jezisinky ty si roztomilej." zasmála se Mery. ,,Už je ráno."
D: ,,Co už? Kolik je?"
M: ,,Bude půl 10."
D: ,,To jsme spali skoro 12 hodin? Mě to přišlo jako pět minut."
M: ,,No to jo, teda."
D: ,,Ještě chvilku." stáhl si Mery k sobě a lehl si na ní.
M: ,,Tě to nějak zmohlo."
D: ,,To jo teda. Tebe ne?"
M: ,,Taky, ale unavená už nejsem. Tak já jsem zvyklá stávat brzo ráno a ne jako někdo, že spí do 12."
D: ,,Já si to můžu dovolit."
M: ,,No to jo." smála se Mery. ,,Jo a kde se najíme?"
D: ,,Nedaleko tu je obchod, tak něco tam nebo něco tady v kempu si koupíme."
M: ,,Tak jo, vyrazíme do toho krámu teda? Mám docela hlad."
D: ,,Jo jasně, já se jenom převlíknu."
M: ,,Já taky."
Oba dva se převlíkli a nechali tam stan. V kempu se nekrade, takže se nemuseli bát.

Vztah na dálkuKde žijí příběhy. Začni objevovat