D: ,,Ale ten debil měl blbý keci a narážky vůči tobě."
M: ,,Jaký?"
D: ,,Jestli by si tě mohl půjčit, že by si s tebou rád užil a tak. Mě to naštvalo no. Nemám rád, když se o tobě takhle někdo baví nebo že tě někdo balí."
M: ,,Jsi hodnej Daví, ale kvůli mě si skončil na kapačce, v nemocnici a ještě tě možná vyrazí ze školy. Co ti je?"
D: ,,Mě si za to stála a to je to poslední co řešim. Mám lehkej otřes mozku a nalomenej nos."
M: ,,Bolí tě to hodně?"
D: ,,Už dobrý, akorát jak mě hodil o zeď a já se bouchnul do hlavy, tak mě bolela, ale jinak dobrý."
M: ,,A jak dopadl on? Přežil to aspoň?" zasmála se Mery, protože věděla, že David, když se naštve, tak neví čí je.
D: ,,Jo asi jo. Co vim já, tak měl těžkej otřes mozku, na 2x zlomenej nos a snad i naražený žebra."
M: ,,To si mu dal teda pořádně. Co když tě bude chtít tahat po soudech?"
D: ,,Nebude, kluci mi dosvědčí, že si začal on."
M: ,,Jako, že se začal prát on?"
D: ,,Jo, ale první jsem mu dal já."
M: ,,Aby teď nedělali frajery a potom nic."
D: ,,Neboj se, oni nejsou svině jako on."
M: ,,Dobře." usmála se Mery.
D: ,,Pocem." natáhl k ní ruce aby si sedla na lůžko. Mery si sedla a David jí objal a dal jí pusu. ,,Už se nemusíš bát. Já viděl jak si byla vyklepaná. Už nemusíš bejt, jsem zdravej a žiju. Jenom mi dokape kapačka a můžu jít domu, ať si ten ubožák tu poleží to mi je jedno."
M: ,,Já jsem ráda, že ti neni nic vážnějšího, ale bojim se, aby tě ředitel nevyhodil."
D: ,,Nevyhodí mě."
M: ,,Jak si si tak jistej?"
D: ,,Prostě jsem no. Ale ne, vim to, protože je to hodně dobrej známej mámi."
M: ,,No ale i tak."
D: ,,Neboj se, nevyhodí." políbil jí.
Tak co? Vyhodí Davida nebo ne?
