1 reason why || ft. hyunin [DOKONČENO]

❤️5❤️

Jeongin's POV
         Od té doby co mi Hyunjinie dal ten kapesníček jsem se nemohl přestat usmívat a červenat. To bylo tak sladké od něj!
         Doma jsem kapesníček vypral od krve a pečlivě jej složil (možná jsem se s ním i trochu mazlil, ale pst.)

//time skip//

Hyunjin's POV
          Přišel jsem do školy a rovnou se v šatně oblíkl do sportovního oblečení, jelikož jsme měli tělocvik. Jak já to nenávidím. Najednou jsem uviděl jak se ke mně hrne Jeongin. Povzdechl jsem si.
,,Děkuji moc za ten kapesníček...um..vypral jsem ti ho aby nebyl špinavý." Usmíval se a červenal. Otevřel jsem skříňku tak, abych se na něj nemusel dívat, jenže jsem ho těmi dvířky bouchl do nosu. Že já vůbec dýchám. Skříňku jsem zavřel a zaregistroval Byeol jak jde k nám. Dostal jsem nápad. Rychle jsem chytl Jeongina za tváře. ,,Moc se ti omlouvám!" Řekl jsem starostlivě a krev, co mu tekla z nosu utřel. Jeongin vypadal překvapeně. ,,T..to je dobrý.." Lehce se pousmál. Byeol přišla k nám: ,,Lištičko, jsi v pořádku? Co se stalo?" - ,,Ale..omylem jsem ho bouchl, nic to není, můžu ale s tebou zajít k doktorce jestli chceš." Podíval jsem se na Jeongina. Ten jen zakroutil hlavou že ne. Po pár minutách jsme se odebrali na fotbalové hřiště a čekali na tělocvikáře.

Jeongin's POV
           Byl jsem tolik šťastný! Poprvé co na mě Hyunjinie nebyl zlý! Červenal jsem se a zároveň stál v řadě, kde nás tělocvikář počítal. ,,Dva týmy, kapitán červeného týmu bude Hyunjin, modrého Minho." Zvolal tělocvikář a Hyunjin měl začít s vybíráním hráčů.
Oba kluci si už vybrali a já zůstal mezi posledníma, těma co sedí jen na lavičce a sledují hru, popřípadně zaskočí zraněného hráče. Sedl jsem si tedy na lavičku a pozoroval Hyunjinieho v bráně, jak hraje. Najednou se k bráně Hyunjinovo týmu řítil Minho s míčem. Nahrál Yatovi, Minho popoběhl víc k bráně, kde se mu snažili sebrat míč Jisung s Chanem, silně kopl do míče a trefil se do branky. Hyunjin nějak skok pro míč nevychytal a spadl. Dostal jsem amok - Hyunjinie! Co když se mu něco stalo! Rychle jsem se zvedl a běžel k němu. Holky tleskaly a Minho se prsil, jak to ale umí dobře hrát.
,,Jsi v pořádku Hyunj-ini- Hyunjine?" Zeptal jsem se ho a podal mu ruku. Hyunjin se na mě podíval, náhle se jeho očka posunula směr tribuna a pak se podívala zas na mě. Červenal jsem se. Po pár sekundách ruku přijmul a vřele se usmál. ,,Díky." Oprášil se a zas si stoupl na svou pozici. O můj bože. Hypnotizoval jsem svou ruku, které se dotkl Hyunjin, ale bohužel mne z hypnotizace vytrhl pískající rozhodčí a hnal mě zpět na lavičku.