1 reason why || ft. hyunin [DOKONČENO]

❤️6❤️

Jeongin's POV

Naše sbližování takhle pokračovalo pár týdnů, ani nevíte, jak jsem byl šťastný. Člověk, kterého tajně milujete, se s vámi přátelí a vy máte tu možnost s ním být. Trochu mě mrzí, že Hyunjinie nikdy nejde semnou ven sám, nebo nikdy nechce u mě spát..vždy jdem ven s Byeol a Minhem, nebo u někoho z nich všichni tři spíme. Jsem ale tak moc rád že mám pravé přátele, na které se můžu spolehnout.
Byl pátek odpoledne a my 3 jsme byli v kavárně a bavili jsme se o tom, co hodláme dělat měsíc před prázdninami, vzhledem k tomu že je červen. Nachvíli jsem šel umýt nádobí za bar a pak se k nim vrátil. ,,Nechtěli byste třeba u mě přespat? Rodiče odletěli pracovně do Neměcka." Usmál jsem se. ,,Lištičko..je mi to líto, ale tenhle víkend nemůžu, poletíme s rodičema za babičkou do Busanu.." Pohladila mě po vlasech Byeol. Koukl jsem se na Minha. ,,Bohužel, já musím pomáhat tátovi v dílně, má tam něco důležitého." Koukl se na mě omluvně Minho. ,,To nevadí!" Usmál jsem se. Byeol se potom ale koukla na Hyunjina. ,,A co ty Hyunjinie? Ty máš volno ne? Co kdyby u tebe Jeonginie přespal?" Zčervenal jsem. Sksksks. Hyunjin chtěl něco říct, pak se ale zastavil a nahodil úsměv. ,,Jasně." Mrkl. ,,Super!" Zatleskala si Byeol. Ksksk to nemůže být pravda! Já budu spát u Hyunjinieho!

//time skip//

           Stál jsem před Hyunjinovým bytem a rozhodoval se, v jaké milisekundě zazvoním. Bojím! Sáhl jsem si na bříško a nějak se snažil uklidnit mé rozdováděné motýlky v bříšku. Nádech, výdech. Prstíkem jsem se dotkl zvonku a zazvonil. Jsjsjjs.
Dveře otevřel bůh s rozcuchanými vlasy, velkým bílým trikem a šedými tepláky. Byl tak nádherný.

,,A..ahojky." Usmál jsem se nejhezčeji, co to jde. Hyunjin jen pokývl hlavou a uhnul. Objímal jsem svůj batůžek co nejvíce jde a vešel do chodby, kde jsem se vyzul. Nemohl jsem se přestat usmívat, byl jsem tolik šťastný. ,,Hele prosímtě, snažil jsem se tu uklidit, ale natáhl jsem si ruku, dodělal bys to pls?." Ukázal Hyunjinie na svou levou ruku. Chcípl jsem radostí. Rychle jsem kývl! Odhodil jsem svůj batůžek na gauč a běžel zpět k Hyunjiniemu, co mi akorát podával kýbl s mopem. Věci jsem popadl a začal pucovat celý byt.

Hyunjin's POV

          Jakmile ten malý idiot začal čistit můj celý byt, hodil jsem si nohy nahoru a hezky na gauči odpočíval. Samozřejmě že nemám nic s rukou, samozřejmě že jsem se ani nenamáhal uklízet, jen jsem jej využil, když už tu musí oxidovat. Nechápu jak takovej může být. Udělat pro tebe cokoliv, jen tak. Prskl jsem. Všiml jsem si jeho batohu na gauči. Vzal jsem jeho batoh a začal z nudy zkoumat co je uvnitř. Oblečení, nezájem, hygiena, nezájem. Najednou jsem vytáhl takový diář a tužkou v něm. Diář jsem otevřel a nemohl uvěřit svým očím, co v něm vidím.