1 reason why || ft. hyunin [DOKONČENO]

❤️8❤️

Pro papírovou utěrku. Potom jsem zasedl za stůl a zas jedl. Bylo velice vtipné pozorovat jeho reakce. Hrozně mě to baví a ne, necítím se vinně, je to jen sranda, ne?

Writer's POV

         Byla už noc, oba kluci už měli za sebou večerní hygienu a Hyunjin ležel v posteli. Jeongin, stojící před jeho postelí se jej zeptal: ,,A kde mám spát já?" Usmíval se jako sluníčko. Hyunjin ukázal na koberec vedle postele a očkem pozoroval jeho reakci. Jeongin rychle kývl hlavou, lehl si na koberec a přikryl se tenkou dekou. ,,Dobrou noc Hyunjinie, a sladké sny." Řekl Jeongin s úsměvem na tváři. Starší jen něco zamumlal, přikryl se a snažil se usnout, jenže se najednou z venku ozval hrom. Jeongin vypískl, vyskočil na Hyunjina a pevně ho objímal. Cítil se totiž u něho v bezpečí. ,,Co děláš." Řekl otráveně starší. ,,J..já se b..bojím Hyunjinie.." Odpověděl mu mladší se slzami v očích. Starší ho chvíli sledoval a pak jej šťouchl na zem. ,,Je to jen bouřka, tak se uklidni." Prskl. Mladší popotáhl, vytáhl si z batohu plyšovou lištičku jménem Gullie, pevně ji objímal a potichu vzlykal. Takhle to pokračovalo asi hodinu. Hyunjin zaťal pěsti, chytl mladšího za triko, vytáhl na postel, přitáhl mu hlavu do své hrudě a objal. ,,Už buď zticha a spi." Jeongin se jemně usmál, více se zavrtal do jeho hrudi a spokojeně usnul.
          Ráno se mladší vzbudil jako první a sledoval spícího Hyunjina. Jeho nabarvené, delší blonďaté vlasy, jeho pihu, co tak krásně zdobí jeho božský obličej a  jeho nadýchané rty. Mladší se nemohl přestat usmívat. Byl strašně moc rád, ale strašně. Jeongin zavřel oči a soustředil se na staršího uklidňující tlukot srdce. Starší se zavrtěl a dal si ruku na Jeonginovo bok. Jeonginovi se začali v břichu množit motýlci a jeho rudé tváře rozhodně byly nepřehlédnutelné. Starší pomalu začal otevírat oči a najednou je vykulil. Rukou rychle uhl a zamračeně se koukl na Jeongina. Ten se na něj podíval jako nevinné mimčo. ,,Dobré ráno Hyunjinnie." Nádherně se usmál. Hyunjin jen kývl hlavou. ,,Hele prosímtě, moje rodiče přijedou za 10 minut a byli by velice neradi, kdyby viděli že tu někdo je." Snažil se starší vyhnat mladšího. Mladší rychle kývl hlavou a vyskočil z postele. Začal si balit věci. ,,Nechceš něco udělat k snídani?" Zeptal se Jeongin, když se zrovna oblíkal. ,,Ne." Odvětil Hyunjin. Mladší jen kývl a omylem si oblíkl Hyunjinovo mikinu. ,,Tak v pondělí ve škole Hyunjinnie!" Zamával mu mladší. Starší jen kývl a mezitím mladší odešel z bytu.
           Jakmile mladší přišel domů, ve svým pokojíku si sedl ke stolu, otevřel svůj deník kde měl všude nakresleného Hyunjina a málem dostal infarkt z toho, co tam bylo.