1 reason why || ft. hyunin [DOKONČENO]

❤️16❤️

Všichni se vzbudili okolo 9 hodin. Jelikož je vzbudilo dlouhé pípání. Zkrátka - když stroj nepřijímal Minhovo tlukot srdce. Jisung dostal amok. Hyunjin nevěděl co má dělat, Jeongin byl vyplašený a Byeol běžela pro doktora. Když se sprintem vrátila s posilou, začali Minha "oživovat". ,,To snad není pravda!" - ,,Kdo mu tohle dal?!" - ,,Přineste mi defibrilátor!" (pozn.aut.: přístroj který obnovuje činnost srdce, thank me later wattpad docs :d)
Defibrilátor zapli, roztrhli Minhovi košili, přistroj přiložili na hruď a vyslali do ni silný elektrický výboj až se Minhova hruď prudce nadzvedla. ,,Doprdele-" Zkusili to znova. ,,Kurva přidejte tomu!" Jisung se mohl strachy posrat. Jeonginovo dušička to přestávala pobírat a omdlel. Hyunjin využil situace a rychle jej chytil do náruče aby nespadl na zem. ,,Jděte pryč děcka, pak vás budeme informovat ano?" Pobídla všechny sestřička. Všichni tedy odešli ven a poslouchali jen řvaní doktorů. Bylo to velice nepříjemné.
Mezitím co se snažil Hyunjin Jeongina probudit, přišla doktorka. ,,Už je vše v pořádku, důvod nekoordinovaných stahů co provádělo jeho srdce byl kvůli jedné látce co přijímal skrze kapačka. Má na ni alergii." Všichni kývli. Doktorka jim ještě něco vysvětlila a následně odešla. Všichni zas přišli do Minhovo pokoje. Minho vypadal hůř než předtím. Byl bílý jak stěna a nevypadal že by měl vůbec nějakou sílu. Všichni si sedli k jeho posteli a smutně ho sledovali. Minho to nemohl  vydržet. Cítil se jako sračka. Z jeho depresivního myšlení ho vytrhl Jeongin, kterému pomalu a opatrně spadla hlavička na jeho břicho. Minho mu začal vískat ve vlasech. Hyunjin mohl žárlivostí puknout. Byeol Jina pohladila po stehni a snažila se uklidnit, mezitím co Jisung stále civěl do podlahy a stále si vše vyčítal.
        Po pár hodinách Minho pobídl všechny aby šli domů. Aby v nemocnici nemuseli zbytečně trčet. Byeol s Hyunjinem a Jeonginem odešli. Jisung zůstal. Jak by mohl odejít? Každou půlhodinu se Minha ptal jak mu je a zda něco nepotřebuje. Když už to začalo lézt staršímu na nervy, stáhl si mladšího k sobě a spojil jejich rty. Mladší tomu nemohl uvěřit. Co se to právě stalo? Proč? Jak? Jisung sledoval Minhovo zavřené oči, jak si polibek užívají. Jisungovi to nedalo a polibek pomalu a jemně oplatil. Oba se na chvíli sami sobě zahleděli do očí a chvilku potom se začali pomalu líbat. Minho pomalu uždiboval z Jisungovo jahodových rtů a Jisung mu to sladce oplácel. Po několika sekundách je z jejich chvilky vytrhla sestřička, co přišla zkontrolovat Minha.
Jisung byl červený jak rajče. Sestřička se na oba podíval a potom se usmála. ,,Už máte svoji barvu..sluší vám to." Snažila se zaflirtovat s Minhem sestřička. Jisung sice měl chuť vzít židličku a trošinku sestřičku uhodit ale držel se.
Minho se na ni usmál. Ona se začervenal a vrátila se zas do své kanceláře. Minho obrátil zrak na Jisunga, který nevěděl co dělat. Cítil se trapně, zvláštně, zamilovaně, naštvaně a smutně. Nevěděl jaký má mít pocit, ale věděl jedno. Že je zamilovaný až po uši.

//time skip//

Uběhl měsíc od toho incidentu. A zároveň začal měsíc, který nikdo nemá rád. Září - začátek nového školního roku. Tolik věcí se změnilo. Jisung se nastěhoval k Minhovi hned po tom, co se vrátil z nemocnice, jelikož na tom starší trval a netrvalo pár dnů a začali spolu chodit.
Oba čekali ve třídě na svých místech než zazvoní, mezitím co Byeol se rychle líčila, jelikož to ráno nestihla. Hyunjin vešel znuděně do třídy ,,2 hodiny-" Vydal ze sebe. ,,Cože?!" Zděsila se Byeol. ,,Nemůžeš spát jen 2 hodiny Hyunjine-" Začalo zvonit. Do třídy vešla učitelka a mile žáky přivítala. Zhruba v 8.15 vběhl do třídy Jeongin a co nejhlouběji se učitelce omluvil. Snažil se někde najít Seungmina, ale potom si všiml že sedí před Jinem. Jeongin se usmál a šel směr Hyunjin. Hyunjin znejistěl a začal se upravovat a těšit se, že bude sedět s lištičkou. Jenže pak ho těšení přešlo, když si Jeongin sedl vedle Seungmina.