1 reason why || ft. hyunin [DOKONČENO]

❤️14❤️

Jisung
ahojky jeongine, stěhuju se zpátky, pracuješ pořád v tý kavárně? 👀

Jeongin
ksksnsms ahoj sungie~~jasně pracuju, přijdeš?❤️❤️

//seen//

Jisung's POV

Musel jsem se přestěhovat zpět do mého rodného města. Kamarád mě totiž vyhodil z jeho bytu, tak si teď něco musím hledat tady, jelikož tu mám blízko rodinu a hlavně mýho dobrýho kamaráda Jeongina. Vystoupil jsem z autobusu a pohlédl na tu kavárnu. Je pořád stejná, jsem tu po 5ti letech a nic se tu nezměnilo.
Šel jsem po chodníku blíže k té kavárně a otevřel dveře. Lehce jsem nahlédl a spatřil toho malýho ušouna. Usmál jsem se co nejvíc to šlo. Neviděl jsem ho dobrých 5 let. Vlítl jsem dovniř a skočil na Jeongina. ,,Liškoo!" Zakřičel jsem přes celou kavárnu. ,,Jisungie!!" Objal mě.

Minho's POV

Seděl jsem v kavárně a projížděl nudně instagram. Akorát mě z toho vytrhl křik nějakého blázna. Podíval jsem se vedle sebe a uviděl Jeongina jak se objímá s nějakým typkem. Musím ještě podotknout že vypadal jak veverka, bylo to roztomilé. Tsk.
Celá kavárna byla plná, tak se mě Jeongin přišel zeptat, jestli by mi nevadilo, kdyby si ke mně sedl jeho kamarád. Řekl jsem že mi to vadit nebude. Daný kamarád, či veverka, si sedl naproti mně a popíjel své iced latté. Podepřel jsem si hlavu a začal sledovat jeho velké tvářičky jak se naplňovaly a naopak. Bylo to tak roztomilé. Všiml jsem si jak se veverce začínaly tváře zbarvovat do načervenalé barvy. Pousmál jsem se.

Jisung's POV

Cítil jsem se divně když jsem seděl naproti tomu typkovi. Pořád na mě zíral. To jsem měl něco na obličeji či co? Po chvilce jsem zvedl zrak a sledoval ho. ,,Mám něco na obličeji?" Zeptal jsem se neohrabaně. On se jen zamračil. Povzdechl jsem si. ,,Jsem Jisung." Podal jsem mu ruku. ,,Minho." Ruku přijal a jemně s ní potřásl. Byl tak jemný. A ty žíly na rukou! Sjjskskskskswhsbb. Klid.
,,Líbí se mi tvé tváře." Řekl z ničeho nic. ,,C-co..?" Vykoktal jsem ze sebe. On se jen pousmál a dál mě sledoval. Polkl jsem naprázdno. Dal jsem si ruku okolo břicha, byl to zvláštní pocit tam uvnitř. Nebyl špatný nebo divný..byl příjemný..nedokázal jsem jej popsat, nikdy jsem jej totiž nezažil.

Autor's POV

Starší dopil svůj čaj a oblékl si mikinu. Přece jenom, po deštivém počasí není nikdy nějak extrémně teplo. Mladší rychle dopil své latté a vzal oboum skleničky. Minho jej sledoval. Jakmile mladší skleničky donesl na bar, aby pro ně obsluha nemusela tak chodit daleko, přišel k němu starší. Dal Jeonginovi 200 a řekl: ,,To je za oba, dýško je tvé." Ruce si dal do kapes a odešel ven. Jisung se rychle rozloučil s Jeonginem s tím, že mu zavolá a také odešel ven. Jakmile vyběhl, nemohl tomu uvěřit co se stalo.

Za nápad pro tuto kapitolu děkuji velice kristy_youniverse - ily👀