Percy Jackson Fanfiction

Kapitola 1

,,Pohni si nebo nestihnem dokoukat ty záznamy! " volám na svou nejlepší kamarádku Shely. ,,Nojo. Však už jdu! " volá zpatky, Když vyjde z šatny. Běžíme na oběd. Pak do parku. Sednem si na lavičku a pouštíme se do koukání. Pořád se smějeme. Po zkončení dílu Sherly pronese ,, Jsem v šoku. Mám deku! " A já vyprsknu smíchy. Celou cestou se smějeme. A já si začnu prozpěvovat ,, We are the Cumberbitch. We are Cumberbitch. My friends."Obě se řehtame. Další hodina je výtvarka. Hodina plná písniček. Začneme K-Popem a další je In the End od Black Veil Brides. V polovině hodiny se ozve z rozhlasu hlas zástupce. Volá mě do ředitelny. Sher se začne smát a ptá se koho jsem zabila. Já se směju taky. Pak odcházím. V ředitelně stojí Vladko ( náš zástupce) a vedle něj nějaký kozel. Vladko se zeptá toho divneho kozla: ,,Je to ona?" Kozel na mě koukne a přikývne. Přijde to divné jenom mě, že si Vladko nevšiml, že před ním stojí kozel? Ale ten se tváří významně a jen mi poví ,, Mám tu čest představit ti pana Underwooda." Když jsem jen nechápavě zírala. Řekl ,, Slečno Herondaleová." Napomene mě. ,,Tento milý pan pro vás přišel, aby vás odvedl na jejich internatni školu v San Francisku." Já na něj zírala jako by měl na sobě oblečené bikiny a fotil reklamu na Calvina Kleina. ,, P-proč?" vykoktam. ,,Protože to bylo v požadavcích vaší matky". ,,Ale-ale já žiju jen s otcem. Ten jede taky?" zeptám se hloupě . ,, Ne tvůj otec zůstane tady v New Yourku. Jedeš jen ty." Přidává důraz na slovo jen. ,,Ale já nikam nechci!!!" vybouchnu. ,, New Yourk miluju. Mám tady rodinu a kamarady. Nechci pryč!!!!" zakřičím a vyletim z ředitelny. Běžím do učebny vytvarky, ale na chodbě se srazím s Sherly. Ta se ke mě vrhne a obejme mě ,, Nesmíš odjet." zvteká se. ,, Ale ja nikam nechci." řeknu. Přikývne. Pak jdeme společně do třídy. Pokračujeme v poslouchání písniček jako by se nic nestalo. Po škole jdeme každá domů. Když odemykam dveře našeho bytu. Slyším hlasy. ,,Tati?" zavolám. ,,Tady!" ozve se z kuchyně. ,,Ahoj." pozdravím a zarazim se. Otec není sám stoji s nim ten samý kozel, kterého jsem potkala ve škole. ,,Mladá dámo doufám, že máš vysvětlení pro své dnešní chování ve škole." osočí mě. ,,Ale..." začnu, otec mě však přeruší. ,, Myslím, že bys mohla začít omluvou." vyzve mě. ,,Ani náhodou." odseknu. ,,Fajn." Řekne otráveně. ,,Jdi si sbalit." Než stačím protestovat, řekne ,,Bez debat. Jdi si zabalit Clarisso. Odjíždíš už dnes." Já se, ale nemůžu pohnout. Připadám si, jako by mě někdo přilepil k podlaze. Zírám na ty dva s otevřenou pusou. Najednou ten pocit pomine a mě polije vlna vzteku. Rozeběhnu se do pokoje. Třísknu dvěma. Sednu si na okení parapet a vytáčím Sherliino číslo.

Zvedá to na druhé zazvonění. ,,Ten magor mě posílá pryč už dneska." řeknu a začnu vzlykat. ,,To nemyslíš vážně." řekne naštvaně Sher. ,,Ale to nemůže." vzteká se. Já nemůžu mluvit nej vzlykam. A v tom mi někdo vleze do pokoje, vezme mi mobil. ,,Vrať mi ho ty bastarde!" zakřičím. Otec jen v klidu odpoví ,,Sbal si Clary. Odjíždíš za 2 hodiny."
Pak mě ten pitomý kozel naložil do dodávky pokresnou jahodama. A takhle jsem se ocitla tady v táboře hrůzy.