Percy Jackson Fanfiction

Kapitola 14

Clary

Jsme pod vodou. Lépe řečeno jsme v bublině a všude okolo je voda. ,,Ty si blázen!" rozesměju se. ,,Já vím" Seb se taky směje. Sebastiánku kde pak jsi? Ozve se ze shora. Kora! Zarazim se. ,,Neboj na dno nejde vidět" řekne Seb, když ucítí, jak jsem ztuhla. ,,Něco ti chci ukázat." vyhrkne, chytne mě za ruku a tahne mě v bublině k nějaké jeskyni. Když se bublina dotkne povrchu tunelu, praskne a my stojíme v průchodu. Sebastian mě pořád drží za ruku a vede mě hlouběji do tunelu. Na konci jsou ve zdi kovové dveře. Seb vytáhne svazek klíčů a odemkne. Když vstoupíme, místnost okamžitě poznám jsme v Poseidonově srubu. ,,Jak...?" Seb se rozesměje. ,,Vymyslel to táta, když chtěl být s mamou, tak aby o tom nikdo nevěděl." ,,Proč mi to teda ukazuješ?" ,,Abych tě mohl vídat a ty si neměla problémy." ,,Takže to víš" vzdychnu. ,,Proto si odešla? Kvůli té barbině? Mohla si mi to říct." řekl vyčítavě. Sklopila jsem smutně pohled. A zamumlala. ,,To si vypiješ Jacku." ,,Jak víš, že to byl Jack?" ,,Protože se se mnou bavil o tom jestli ti to řeknu a... " ,,Já vím." přerušil mě ,,Všechno mi řekl." Všechno jako všechno nebo všechno, jsem v háji! Najednou mě chytil za bradu a donutil mě se na něj podívat. ,,Nedovolím aby ti někdo ublížil." řekl a objal mě. Povzdechla jsem si a objetí jsem mu oplatila.

~~~~

Sebastian

Pevně jsem ji držel. Když mi Jack řekl co se stalo, hrozně jsem se o Clary bál. A pak jsem ji viděl spokojeně spinkat na molu. Chtěl jsem ji probudit nějak hezky, ale Katie ji chtěla polít, ale bylo mi líto toho mola, tak jsem ji prostě hodil do jezera. =D Katie byla nadšená.
Když pak Jack odešel, slyšel jsem další kroky. Boty na podpatku. Jasně, že to byla Kora. Chtěl jsem s Clary zůstat a tohle byla jediná možnost. Tolik mi chyběla. Vážně jsem ji neviděl jen dva dny? Přišlo mi to jako věčnost. Když jsem se ráno probouzel chybělo mi její klidně oddechovaní. A teď jsem s ní. Slyším tlukot jejího srdce. Cítím její vůni. Její dech. Moje srdce bije jako splašené. Co to ta holka se mnou dělá?
Nevím jak dlouho stojíme v objetí, ale po neurčité chvíli nás vyruší zvonění mého mobilu. Nestlumil jsem zvonění, takže celym srubem se rozezní písnička What i've done? od Linkin Park-u. Clary se rozesměje ,,Ty poslucháš Linkiny?" ,,Možná?" usměju se a pustím ji. Vyjdu z pokoje a jdu k sobě pro mobil. Zvednu to ,,Jo?" máma mi volá. ,,Ne nevím kde je" ,,Mami nic se ji nestane. Jo jo fajn zajdu pro ni. K vám ? Fajn, přivedu ji. Jo čau. Já tebe taky." zavěsil jsem. Clary se opírala o ram dveří. Muselo to být celkem vtipné slyšet jen jednu část našeho hovoru. ,,Musím najít Katie. Chce ji máma." povzdechnu si. ,,Říkala přece, že jde za tou bestii ne? Pardon chtěla jsem říct Korou." směju se ,,Ne tos nechtěla." zavrti hlavou a taky se směje. ,,Tak já půjdu musim ještě něco zařídit." ,,Co?" zeptám se ,, No například převlíknout se a usušit se. A mimochodem ty bys měl taky. A musím si jit pro věci." podívám se na sebe a pochopim. Jsem taky mokrý, protože jsem ji objal. ,,Promiň" směje se. ,,Tvoje věci vzal Jack. Máš je ve srubu na posteli." Kyvne a já vyndám ze skříně černou a šedivou mikinu. Taky si vytáhnu džíny. Šedivou mikinu hodím Clary a já se převlíknu. A kouknu na ni jestli můžem jít. Clary tam nejistě stojí a drží moji mikinu. ,,Ehmm nebude to no vypadat jako no však víš.." nemůže to ze sebe dostat. ,,Ále bojíš se drbů?" zazibím se na ni ,,Tak jsem to nemyslela, ale když už si s tím začal...." ,,A jen kdy by něco tu mikinu si můžeš nechat." jen co to dořeknu Clary si sundá triko a přetáhne si přes hlavu mikinu. Zazubí se na mě. ,,Tak jdem ne?" směju se. Tohle jsem fakt nečekal. Vyjdem ven a Clary mi ještě zamává a chce se rozběhnout ke srubu ale zastavím ji. Vtisknu ji do dlaně dárek a pak ji pustím. Usměje se a rozběhne se. Já se vydám za sestrou a tou bestii. Pěkně ji to vytmavim.

~~~~

Clary

Doběhnu ke srubu a otevřu dlaň. Ležím mi v ní stříbrný nahrdelnik, na kterém je povešený klíč s uchytkou do tvaru trojzubce. Je to klíč od těch vodnich dveří. Po tváři se mi rozlije šťastný úsměv a dárek si nasadim na krk. Vejdu do srubu a uvidim Jack sedět na gauči s Berenikou. Povídají si. Přijdu k ni a vrazím Jackovi pěstí do ramene. ,,Au. Sakra za co to bylo." podívá se na mě a v očích se mu zaleskne pochopení. ,,Promiň..." zkusí to. ,,Je ti jasné, jak moc trapně mi bylo jo?" skočím mu do řeči. ,,Promiň, ale ty bys mu to neřekla. Kdo jiny by to měl vědět, když ne on? Vždyť si v podstatě jako jeho sestra." protočím panenky a se smíchem odejdu. Nazuju si žabky a jdu si vyzvednout objednané knihy do knihovny. Když v tom uslyším něčí hádku. A taky uslyším svoje jméno. Nikdo mě, ale nevolá. A mi dojde, že hádka je kvůli mě. Celá ztuhnu když prochazim kolem vetandy Afroditina srubu a uvidím tam stát naštvaneho Seba,nechapavou Kat a vyjevenou Koru. První moje myšlenka je: Zatraceně!