tohle je Petr

2.5K 82 1
                                    

Sjeli jsme z dálnice a jeli jsme na Telnici ?
Přijeli jsme k většímu baráku, vyšli schody do druhého patra a zazvonily. Už šel slyšet hluk z pozná dveří.
______________________________

Otevřel nám hnědovlasý kluk měl brýle takže jsem nezjistila barvu očí, vyšší postava asi o dvě hlavy vyšší jak já.
S Calinem dali  jakýsi pozdrav rukama, objal Lauru a já jen sklopila zrak a čekala co se stane...
,,ty musíš být Anastázie ? Laury kamarádka ?"
,,jen Ann " řekla jsem trochu nervózně a podívala jsem se mu přes brýle do očí.
Objal mě. Zase asi nějaký zvyk nebo co.
,,jsem Marek aka Indigo." Představil se mi, dal mi ruce na ramena a rozešel se do vnitra  dění.

Přišli jsme do obýváku ? Asi to tak vypadalo. Sedačka obklopená různými lidmi, plný stůl alkoholu.
,,tohle je Anastázie" řekl Marek na celý obývák. Všechna pozornost padla na mě.
,, jen Ann" řekl za mě Calin. Jsem mu vděčná protože to  nesnáším když mi tak někdo říká.
Marek mě shodil na sedačku vedle hubeného blonďatého kluka ze zelenými oči.
,,jsem František" podal mi ruku, ach konečně někdo kdo používá tohle nevýrazný gesto
,,Ann" opětovala jsem mu ruku a malinko se usmála. S Františkem jsme si povídali, říkal mi kdo je kdo ale stejně si to nezapamatuji.

Moji pozornost ale odtáhl kluk který právě vešel do obýváku. Vyšší postavy, stříbrně blond vlasy, brýle... proč brýle ? Snad svítí slunce?
Černá mikina, černý džíny a vans boty.
,, to je Petr.." řekl mi potichu do ucha František.
,,aha " řekla jsem si spíše pro sebe
Koukal se po obýváku asi někoho hledal. Zastavil se ale pohledem u mě, chvíli jsem s ním navázala oční kontakt. Po chvíli mi to přišlo už hodně neslušný, tak jsem zpátky navázala kontakt s Františkem.

Někam odešel. Pak zase přišel z židlí v ruce. Sednul si, Reálně si sednul na proti mě ? Ach ne.
Cítila jsem něčí pohled na mě. Opatrně jsem se podívala po celým obýváku.
On. On se na mne celou dobu díval, když jsem si toho všimla hned uhl pohledem.
Proč ?

Asi dvě hodiny už tady sedíme ve stejné poloze na sedačce. Furt sedím mezi Františkem a Markem. V sobě už jsem měla pár panáků 42. Myslím  že my s Františkem byly nejmíň na mol.
Vlastně Petr taky moc nic nepil.

Z mého přemýšlení mě vytrhla něčí ruka na mém rameni. Markova. Jeho ruka na mém rameni si mne přitáhla blíže k němu.
Byl dost, ne dost hodně opilý, pletl se mu jazyk.

Je mi zle z toho kouře tady, a také z alkoholu v mé krvi který tam putoval jak o závod. Potřebuju čerství vzduch, a to hned.
,,kde je balkón?" Naklonila jsem se k Františkovy.
,,támhle" ukázal na prosklené dveře.
,,děkuju" pošeptala jsem mu a vstala. Zatočila se mi hlava super můj nízký tlak nebo alkohol v krvi  za to může ? Podle mě oboje má k tomu podíl.

________________________________
Dobrý odpoledne👻
Další kapitola 👾
Mějte hezký deen💆🏼‍♀️❤️

Anastázie ? 😳  ~stein27~Kde žijí příběhy. Začni objevovat