Anastázie ? 😳 ~stein27~

darkness and silence

,, Ahoj Petře, prosím tě mohl bys zvednout ten zasranej telefon. Hledám tě v tom klubu, pamatuješ ? Slavíme moje narozeniny." Tipnu to, ani jsem si neuvědomila že mi začali téct slzy.

Zkusím ještě dámské záchody ale pochyb-.............

________________________

Všechno tohle byl paradox, protože tohle se už jednou stalo. Na Markové oslavě pamatuješ ? Píchal si jí tam na tom pokoji.
~
Vyšla - doplazila- jsem se do druhého patra,  jestli tady nebude.. nevím kam jít jinam ho hledat.
Přece by mě tady nenechal. ?
Nebo snad ano?

V prvních a druhých dveřích byly prázdný pokoje, ve třetích koupelna.
Už zbývají jen dvoje dveře a moje naděje na to že Petra najdu je furt a furt menší.

Po otevření dveřích jsem zjistila že jsem v jakým si kumbálu, byly tam různé košťata
-na zametání podlahy-  vysavač a další věci na uklízení. Docela se divím že Marek tohle používá, že ví na co se to používá.  

Poslední dveře, kde je moje naděje ?
Už dávno odešla, myslím že to bude další prázdný pokoj.

Po otevření dveří, jako kdyby mi zkameněli nohy, nemohla jsem jít pryč, nemohla jsem utéct, nemohla jsem dělat nic. Bylo to jako kdyby mne někdo přilepil mezi ty dveře, abych se na to všechno musela koukat.
VidělaViděla jsem Petra,
Petra jak si to rozdává s nějakou holkou v posteli.

Můžu tu stát tak třicet sekund, furt se nemůžu hnout jako kdybych zkameněla. Potřebuju odsuď nejrychleji pryč.
Je mi z toho zle. Musím pryč, hned. jsem

~

Jenže teď to bylo jiné....

V ten moment co jsem otevřela dveře jako kdybych zkameněla. Ležel tam v louži, louži od krve, jak nějaká hadrová panenka. Rezseklí obočí a zaschlá krev u nosu.

Bez přemýšlení jsem telefon a vytočila Martina. Se slovy ať zavolá záchranku jsem mu to típla.
Bylo tady hodně krve, ale jak se to kurva stalo.

Byl tady pytlíček s bílým práškem.
,, ne, ne kurva ne " řekla jsem nahlas a podívala se na jeho zorničky. Byly rozšířené, ale strašně moc. Musel se předávkovat.

Rozrazili se dveře ve kterých stál Martin.
,, Martine pojď sem" Martin mi pomohl Petra posadit před záchodovou mísu.
,, kurva " musím mu pomoct. Ale tohohle strašně štítím.

Musíš mu pomoct.

Strčila jsem mu do krku dva prsty, čímž se začal obsah jeho žlůdku dostávat do záchodu.
,, už je tady záchranka jdu pro ní" oznámil Martin, který hned odešel.

,, vydrž to, bude dobře " hladila jsem ho po jeho stříbrně lesklých vlasech.
,, proč si to udělal. Broučku " ani jsem si neuvědomila slz, které mi ztékali po obličeji.
,, Péťo, vždyť já o tebe nemůžu přijít. " ani jsem nechtěla přemýšlet že to vůbec nepřežije.

,, co se stalo? " ptá se paní od záchranky.
,, já- já netuším, našla jsem ho tady v takovémhle stavu. " podívám se na Petra, který leží na nosítkách jak hadrová panenka.

,, dobře a vy jste ? " ptá se, když zapisuje nějaký papíry.
,, Anastázie Kučerová."
,, dobře, jeho... ? " podívala se na Petra a pak na mě.
,, přítelkyně " podívám se na špičky svých bílých bot, na kterých je zaschlá krev.

,, dobrá, s námi jet nemůžete, přijdete do nemocnice Ano? " na to sem jenom kývla a už za sebou zavřela dveře od sanitky. Petra naloží, je připojený na tolik hadiček. A sanitka se rozjíždí.

Jak se cítím ?
Netuším, jako kdyby mi v té sanitce zůstalo srdce, jako kdyby mi právě teď odjel všechen ten dobrý smysl života.
Už jsem ani nebrečela, už nebylo co.
Martin šel pro auto aby jsme tam mohli jet.
Netuším co tam dělal, netuším co si vzal a netuším kde to vzal.

Co když o něho příjdu ?
To nemůžu. Co by semnou bylo ? Co by bylo s jeho mamkou, s kocoury,s babičkou, natož s fanoušky.

Najednou mě začne zvonit telefon. Teda ne můj ale Petra. Neznámí číslo ?
,, prosím ? " zvednu hovor, vůbec netuším
kdo by to mohl být.
,, Ahoj Anastázko" řekne až moc ironicky Lucie.
,, co to-" pochybuju kdyby v tom neměla prsty.
,, no tak ti odvezli tvého rádoby kluka do nemocnice že ? Tak ti aspoň můžu něco tajného říct. Pochybuju že ti to sám on řekl.
Pamatuješ jak si byla v nemocnici ? Jak pro tebe měl Petr přijet ? Nepřijel, a víš proč ? Protože byl semnou. Semnou, místo tebe. " ne to není možný, i když by to dávalo smysl. Ale ne....
,, a ještě něco, můžeš jim říct že se předávkoval LSD a kokainem. S pozdravem Luckaa puso " s těmi to slovy to típla, mrcha. To ona ho předávkovala, to ona dopustila toho že se předávkoval, a je na okraji života. To ona dopustila že o něj můžu přijít. Jestli to nepřežije odskáče si to.

,, kurva" zakleju, musím zjistit co s ním je.

Jsme na cestě do nemocnice, je ticho. Ale v mé hlavě je až moc rušno. Skládá se tam puzzle všeho co se stalo poslední dobou.

Jediné co je jasné ....
Proč Petr tenkrát nepřijel pro mě do nemocnice ?
Byl z Luckou.

,, jsme tu mám jít s tebou ? " vyvede mě z mých myšlenek Martin který zastaví před nemocnicí.
,, prosím" pousměju se na něho, a on vypne motor.

Necítím se tu dobře, v bílých chodbách.
Dojdeme do menšího vestibulu, kde se nachází recepce. Kam se vydám, zjistit kde leží Petr Adámek.

,, Dobrý den, jsem ošetřující vašeho přítele. " přijde docela mladý doktor.
,, dobrý den, mužů se zeptat jak na tom je ? "
,, no, nenesu moc dobré zprávy..."

_____________________________

Dobrý večír, hlásím se s další kapitolou.
Doufám že líbí, tohle je až asi pátá verze.
Ale už mám asi definitivní konec napsaný takže se máte na co těšit.
Otázka, kdybych psala další fanfikci na koho byste ju chtěli ?
❤️Užívejte zítra den ❤️