,, jen Ann ? ..."
——————————
,, nevzal jsem si kartáček " potichu se zasměji mé tvrdohlavosti. Ale na obranu mě jel jsem si promluvit do Brna ne do Pardubic.
,, jo, vezmi si ten modrý" ukáže na skleničku ve které jsou čtyři kartáčky.
,,Dík" ona zavírá dveře a já si jdu čistit zuby.*Pohled Ann*
Dneska konečně jedeme z tohohle blázince domu, do Brna. Nikdy už pro mě slovo dům nebudou Pardubice. Nemám na ně dobré vzpomínky. Jak ze strany rodiny tak ze strany školy.,, máte všechno ? " ptá se Laura když zavírá hlavní dveře jejího rodinného domu.
,, jo " řekneme jedno hlasně.
Po nasednutí do auta, se rozhodlo jet někam na jídlo.,, jako víš co bylo to dobrý ale.." zaseknu se ve slově. To není možný.
*,,ty děvko jedna. Jak si to můžeš dovolit. "
,, ale ne špatně jsi to pochopil"
,,jak špatně pochopil vždyť jsem to viděl na vlastní oči " v tu ránu jsem měla před očima černo. Dal mi facku. Kdyby nebylo Laury. Možná tam ležím do teď.
,, to si děláš prdel ne Jakube ? " poslední slova které si pamatuju než jsem spadla do lehkého polospánku*,, Lau-laur." Začala jsem koktat.
,, co se děje Ann ? " začal Petr.
Jen jsem ukázala na partičku kluků pár metrů od nás.
,, kdo to je ? " zmateně se ptá. Jasně, on nic neví. Nikdy jsem se nezmiňovala o mém životě v Pardubicích.
,, no-no" nemohla jsem pomalu ani mluvit, jak kdybych měla na hrudi kámen.,, kdo to je ?" Ptá se Laury, protože já nejsem schopna ani slůvka.
,, doprdele" bylo jediný co řekla Laura.
,, kurva řekne té mi o co tady jde ? " řekne až moc nahlas Petr, protože se za námi otočilo pár lidí.,, ježíškuuu na křížku, to je Štajn a Calin " začali pištět holky okolo dvanácti let. Divím se že nepopraskaly všechny skla pištěním které způsobily holčiny.
,,můžeme se s vámi vyfotit ? " třeba nějaký pozdrav ?
,, na vyfoť to děkuju" usmála se falešné na mě bruneta, a dala mi telefon do ruky.,, dobrý " řekla jsem spíše šeptem, bojím se. Nevím co mi po tolika letech dokáže udělat. Nevím co je zač teď, nevím jak bude reagovat když mě uvidí, třeba si mě nepamatuje. Ale to je nesmysl byly jsme spolu necelé dva roky.
,, ale ale koho tu to vidím, naše slavná Anastázie" řekl mužský hlas za mnou. Mě cele tělo znehybnělo, co teď ?
Pomalu jsem se otočila, hned mi přejel mráz po zádech když jsem ho viděla. Ty jeho tmavé oči, které se mi ukazují v nočních můrách, nezměnily se .,, ah-ahoj" vykoktám tak slabě že se divím ze to slyšel.
,, co tu děláš ? Myslel jsem si že jsi v Brně a žiješ si svůj děvkařský život." Vyplyvne na mě, bojím se ho aj slepý by poznal jak moc se ho bojím.
,, hele uklidníme se jo" vložil se do toho Petr a chytil mě za ruku.
,, jo tak paní Děvka si začala ze slavným? Potlesk Anastázie " řekl ironicky, ani jsem nezaregistrovala že se mi po tvářích začali kutálet kapky slz.,, říkám to na posled, nech ji být a běž si svým směrem " vyhrožuje Petr, takovýho ještě neznám. Jako kdyby si hlídal svoje věci.
,, ať jde do piči ona děvka" vykřikl a zase černo.......
——————————————————————
Dobrý večér,
Otázka, zavírají ve vašem kraji střední školy ?
Jelikož já jsem Královéhradecký tak ne, ale zatím ta škola jde :)
( nechcu to zakřiknout jo ale...)
ČTEŠ
Anastázie ? 😳 ~stein27~
FanfictionAž mě někde zajede šalina, chci aby všichni věděli kdo byla dvacet sedmička, koho byl symbol slunečnic a kdo věřil na Pegase. Pohlídají za mě kluky, babičku, mamku a fanoušky. Dej za mne pozdrav pegasům. .go read.🤪 •jedná se pouze o SMYŠLENÝ p...