,,Myslíš si, že tento svět je k těm, kteří prohráli, laskavější? Podívej se, kam nás zavřeli. Co se tam z nás stalo."
Jeden neúspěšný pokus oživit lorda Voldemorta stál Delphini Raddleovou všechno, zdi Azkabanu však nejsou dost pevné na to, aby doká...
Vzbudila ho bolest. Zabořil obličej do polštáře, napůl se dusil zaprášeným povlečením, vlhké oči pevně sevřené, než pominulo nutkání křičet. Potom ještě dlouho bezvládně ležel, všechnu svou sílu soustředil na potlačení nevolnosti. Nakonec mu ale stejně nezbylo než vstát.
Pošmourné počasí, které panovalo již několik dní, uzmulo slunečnímu svitu barvu a propouštělo ho do pokoje nejasný a zakalený. Scorpius udělal několik nejistých kroků do pološera. Žaludek se mu znovu rozhoupal, a než se chlapec stačil rozkoukat, klečel a zvracel na podlahu.
O chvíli později se trochu sebral a dopotácel se přes chodbu do koupelny, kde si vypláchl z úst kyselou pachuť zvratků, stále napůl ztracený ve snu. Nepamatoval si z něj nic; jen pocit bezmoci a varování, které mu před zasvěcovacím obřadem předala Alyss. Nesmíš vykřiknout. Budou tě sledovat, a jestli dáš najevo slabost...
Tehdy to dokázal, všechen křik, který uzamkl v sobě, se k němu však v nestřežených chvílích vracel ozvěnou. Protože ať Scorpius předstíral cokoliv, nebyl silný.
Oči mu zabloudily k zrcadlu nad umyvadlem; jen na pouhý zlomek vteřiny, i to však stačilo. Cejch na tváři byl jako šlehnutí bičem, nestvůrná připomínka jeho rozhodnutí. Delphini nahradila Znamení zla symbolem svého augurona, kterého umístila mnohem viditelněji. Ať každý pozná mé vyvolené, řekla.Brzy nám bude patřit svět.
Bál jsem se, jak budu moct čelit ostatním, pomyslel si Scorpius s posledním kratičkým pohledem do zrcadla,a přitom nedokážu čelit ani sám sobě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Přišla za ním stejně jako každé ráno, dnes však byly dveře jeho pokoje otevřené a místnost prázdná. „Scorpiusi?" zavolala, odpovědi se však nedočkala. Pak si Alyss všimla pootevřených dveří na opačné straně chodby a nakoukla do nich.
„Scorpiusi?"
Odskočil od umyvadla, když si jí všiml, než si uvědomil chybu a rozpačitě přešlápl ve snaze své leknutí zamaskovat. „Ahoj. Klidně pojď dál. Jen jsem pil."
Znamení vypálené do jeho kůže přitahovalo Alyssinu pozornost jako magnet. Scorpius s ním vypadal jinak, dospěleji. Napadlo ji, zda bude mít cejch na její tvář stejný účinek. Zasvěcování nové generace Smrtijedů pokračovalo a Alyss věděla, že brzy přijde řada i na ni, aby svou celoživotní službu Auguronovi nesmazatelně zpečetila.
„Jdu se projít ven," oznámila chlapci. „Přidáš se?" Ve skutečnosti šlo spíš o rozkaz než o otázku. Scorpius byl jediným přítelem, kterého v tomto domě kdy měla, a nehodlala ho nechat stáhnout se do sebe. Z jeho naprostého nedostatku nadšení bylo zřejmé, že přesně to by nejraději udělal.
