[44. Nebudu kritizovat ministerstvo kouzel

146 21 2
                                    

říjen 1995

„Ropucha je to. Odporná, růžo- au! Buď trochu opatrná, Dany. Bolí to jak čert," procedil skrz zuby Philip, zatímco sledovala Laninu kamarádku, jak se mu všemi možnými kouzly snaží vyléčit slova vyrytá na hřbetu ruky, po výchovné lekci nové profesorky obrany proti černé magii.

„Necukej sebou tak. Nechce na to nic zabírat," povzdechla si jeho spolužačka z havraspárské koleje.

„Měl by sis s tím zajít na ošetřovnu. Nebo to oznámit profesorce McGonagallové, tělesné tresty tady přece nikdy nepoužívali, tak proč ona může?" poznamenala Delaney, zatímco sledovala Danellino snažení.

„Neměl jsi jí raději vůbec nic říkat. Ignoruj ji a bude to dobrý," namítla Danelle a s dalším povzdechem schovala hůlku do kapsy, aby na to přiložila obyčejný kapesník a zastavila tak slabé krvácení.

„Kdyby to neřekl on, tak tady teď ošetřuješ mojí ruku, a ne Philipovu, Danelle," odvětila Lana s mírným zachmuřením, „protože když považují Cedricovu smrt za tragickou nehodu... Celé ministerstvo v čele s Popletalem se snaží ututlat, že se Voldemort vrátil a ze všech, co to tvrdí, dělají blázny, protože mají pod palcem i Denní věštec. A teď nás ještě ke všemu ani nechtějí pořádně učit, takže budeme u praktické zkoušky úplně marní. To i ten smrtijed loni nás naučil víc."

„Ale s tímhle má Umbridgeová asi pravdu. Tedy já si myslím, že teorie by nám jako příprava ke zkouškám stačila," namítla zrzka.

Philip povytáhl obočí. „Takže až na tebe venku někde vyskočí smrtijed, tak ho zasypeš teorií o tom, jak dělat souboje, zatímco on tě pošle k zemi během pár vteřin, protože bude umět kouzla v praxi? Vlastně bys ho tou učebnicí mohla přetáhnout po hlavě, na to jediné by byla asi užitečná."

„No jestli vám chybí praktický učení, tak zbystřete uši, dámy a pánové," ozval se za nimi Ashton, který kráčel jejich směrem s dvojčaty Weasleyovými, a uličnicky se usmíval.

„Copak nám nesete?" povytáhla Delaney obočí a přejela všechny tři nebelvírské studenty pohledem. 

„Skvělou zprávu, Lany, skvělou zprávu," zahlaholil Ashton, „budeme mít praktickou výuku. Sice neoficiální, ale budeme."

„Počkej, počkej, někdo z profesorů?" zeptal se zmateně Philip.

„Ne, ale Hermiona s Ronem a Harrym vymysleli, že založí skupinu a Harry nás bude učit. Přece jenom už toho stihnu docela dost, takže my tři do toho jdeme určitě," vysvětlil George.

„Chcete se nechat učit od patnáctiletého kluka?" poznamenala kriticky Delaney.

„Já do toho jdu," prohlásil bez váhaní Philip a vstal, zatímco si na hřbet ruky stále tiskl kapesník, „každý trénink lepší než nic, před zkouškama OVCE obzvlášť."

„Nikdy bych neřekl, že od tebe uslyším něco tak zodpovědného," poznamenal s uchechntutím Ash.

„No tak si to užijte, kluci, já nikam nejdu," zavrtěla hlavou Philipova sestra.

„Moje řeč," přidala se Danelle, „chytí vás a můžou vás vyloučit. Dá vám další tresty, nebo vás třeba nepustí ke zkouškám. Neriskujte to."

Delaney zavrtěla hlavou podruhé, jelikož s kamarádkou nesouhlasila. „Na Umbridgeovou kašlu, ale spíš si nemyslím, že by nás dokázal Harry něco naučit, když je mladší. To, že má jizvu na čele neznamená, že umí všechno."

„Nechceš už tu tvou averzi k němu konečně nechat být? Vždyť to nikdy nic neudělal," poznamenal Ash a ignoroval Philipa, snažícího se mu gestem naznačit, ať raději mlčí. Jakmile ho Lany zpražila pohledem, tak se ale zase uklidnil, nad čímž se Ashton jen uchechtl.

Střípky minulosti [2/4] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat