Valorant: Závod s časem ✓

3.kapitola: Orb

Phoenix tiše zasténal, když mu Sage vytáhla z ruky co nejopatrněji ulomenou špičku nože, kterou měl zaraženou v kosti. I přes to, že mu rameno umrtvila (a samozřejmě si neodpustila několik poznámek), bolelo to jako čert. Sova, který vedle chlapce seděl, měl ruku rozmačkanou už asi na kaši, ale nenavypadal, že by mu to vadilo.
,,Petere, měl jsi mi to říct hned, co jsi přišel!" Lamentovala Sage, když kousek kovu odhodila na skleněný tácek a pak se i s dezinfekcí a obvazy přesunula k jeho rameni.
Phoenix protočil oči v sloup. ,,Nevěděl jsem, že se mi tam ten nůž tak blbě zabodl a rozhodl se, že tam i zůstane."
Sovovy uniklo krátké uchechtnutí.
,,No, Jett má ty nože tak vyrobené. Aby se zadrhly v kůži, víš," vysvětlovala černovláska, když do dezinfekce namočila malý bílý hadřík a jemně s ním čistila agentovi ránu. ,,Je chytrá, to se musí nechat."
Phoenix nevěděl, co by na to řekl, tak radši mlčel a dál svíral blonďákovy bledou ruku. Na ošetřovně byl teď jediný, i když to se mohlo každou chvíli změnit; obzvlášť těžce zranění lidé končili tady. Nemocnici, kde by nejspíše zemřeli, se to tu nemohlo rovnat. Obzvlášť taky proto, že Sage byla vynikající léčitelka.
,,Tak, a je to," zavrněla Sage po pár minutách a Phoenix se s mírnými obtížemi narovnal. Ruka ho docela dost bolela a když s ní zkusil pohnout, jen zkonstatoval, že to nebyl nejlepší nápad.
,,Sovo, dohlédneš na něj, aby nedělal žádné vylomeniny?"
Blonďák takřka okamžitě přikývl. ,,Samozřejmě, Mirai. Tak pojď."
Chlapec si odpustil poznámku, že dozor nepotřebuje, tak jen svěsil nohy z postele a postavil se. ,,Mirai, jak dlouho nebudu moct s tou rukou hýbat? Nemohla by jsi mi to trochu uzdravit tím svým léčivým orbem?"
Viděl, že si nervózně skousla ret a začala hořečnatě přemýšlet. Jenomže pak zavrtěla hlavou.
,,Promiň, Petere. Musím si šetřit energii na ty chudáky, co dneska za pár hodin přivezou. Ti to budou potřebovat více, než ty."
I když ho její odpověď nepotěšila, Phoenix se s ní nezačal hádat, jen krátce přikývl a pak se i se Sovou vydal ke dveřím od ošetřovny.
Bude holt muset počkat.

~•<{}>•~

,,Phoenixy!" Někdo zabušil na dveře chlapcova pokoje, očividně to byl Sova. ,,Je poplach, něco se děje!"
Agent vyletěl do sedu a z uší si vytrhl sluchátka, kde poslouchal písničky od Twenty one pilots. Nechápal, jak ten uši trhající poplach nemohl slyšet, ale zabušení na dveře zaznamenal okamžitě.
,,Jasně, díkec!" Z věšáku na zdi popadl Vandala a i když už mohl se zraněnou rukou trochu hýbat, rána při větším množství pohybu začala nesnesitelně bolet. To ho teď ale moc nezajímalo; prudce otevřel dveře a téměř do vysokého lukostřelce vrazil.
,,Super, tak jdem!"
Společně se rozběhli k velitelské místnosti, kde na ně už nejspíše čekala Sage a možná už i Killjoy, i když ta teď pracovala na nějakém supertajném projektu, tak se nezdálo pravděpodobné, že by ji siréna donutila dobelhat se do hlavní místnosti.
Když tam dvojice agentů konečně dorazila, poplach už utichl a na základně nastalo hrobové ticho. U řídícího pultu stála Sage a cosi štěkala do telefonu, než ho s prásknutím položila. Pak se otočila.
,,Dostala jsem tip, že Jett dneska položí další bombu."
Phoenix s sebou trhl, načež se né moc nadšeně podíval na jednu z obrazovek. Kamera nebyla dokonalá, ale i tak poznal Jett téměř okamžitě; stála na přechodu pro chodce, na zádech batoh. V něm musela mít bombu. I když měla kapucu vesty staženou hluboko do čela, jeden pramen bílých vlasů jí čouhal ven.
,,Musíme ji zastavit. Brim tu není a Breach taky ne, ten si vyřizuje něco s Izzie, tak musíme jednat my. Já tam jít nemůžu, musím být na ošetřovně, jeden muž je v kritickém stavu. Joyanna už má ten vynález téměř hotový a od toho ji teď neodtrhnem, takže musíš jít ty, Sovo."
Z Phoenixe vypadlo něco mezi nadávkou, vyjeknutím a zavrčením. ,,A co já? Já tam půjdu s ním, potom máme větší šanci, že ji chytnem!"
Sage ten nápad ihned smetla ze stolu. ,,To tak! Jsi zraněný!"
,,Tak mě vyléči!" Zakřičel naštvaně a pěstí bouchl do stolu, tohle už na něj bylo moc. Mezi všemi se rozhostilo krátké, napjaté ticho.
Pak Sage vzdychla a pomalu před sebe dala ruce. Jediným plynulým pohybem vytvořila jakousi bledě zelenou kouli z mlhoviny a pomalu ji položila na chlapcovo rameno.
,,Vydrž pár minut a bude to v pořádku." Pak se odmlčela, v jejích tmavě hnědých očích Phoenix spatřil známky nervozity, která ovšem hned vymizela. ,,Dobrá. Petere, jdi s ním."
Sova i Phoenix přikývli a oba se rozběhli k hangáru.
Musí jednat rychle...