9.kapitola: Ovládnutí

40 4 0
                                    

Jett zařvala, když jí kulka proletěla skrze rameno. Zbraň, kterou držela, jí vypadla z ruky a s dutým bouchnutím dopadla na chladné kočičí hlavy. Téměř se jí podlomily kolena, ale na poslední chvíli se udržela a vyskočila asi tři metry do vzduchu. Křečovitě si sevřela prostřelené rameno a hlasitě oddechovala, načež pomalu dopadla na nedalekou krabici.
Věděla, že Breach nebude mít slitování a zabije ji. Nebude váhat. Bude mu to jedno a Jett se tomu nedivila.
Buď ona, nebo on.
Jen jeden mohl vyváznout živý.
Nebo ne...?
Když Breach vyskočil z poza beden, seskočila z krabice, ale dopadla ladně na zem, tudíž ji nemohl nijak slyšet. Dlaní si přejela po krku a cosi tam nahmatala; lokalizační čip.
Vztekle si ho vyrvala z krku a v dlani ho rozmačkala. Tak takhle ji našel...
,,Vylez ven! Bude to pro oba lepší!"
Jett si z opasku vytáhla dva vrhací nože. Musí se dostat zpátky ke své zbrani, jinak nemá šanci.
Vyletěla prudce ven, jak to udělala tehdy, když ji Phoenix uvěznil za zuřící hradbou plamenů. Nože po agentovi okamžitě hodila, ale protože je házela levou rukou, trefila se jen jedním a to ke všemu do jeho kovové ruky. Breach si z toho nic nedělal a dýku si z ruky vytrhl.
,,Tak hele, holčičko..."
Jett škobrtla o kámen, Breach ji v tu chvíli popadl za krk a přirazil ji ke zdi.
,,Nemáš zbraň, jsi slabá a zraněná. Fakt si myslíš, že dneska přežiješ? Už nikoho terorizovat nebudeš, a víš proč?" Breach k ní přiblížil rudý obličej a zlostně přimhouřil oči. ,,Protože dneska tu umřeš."
Pak jí silně stiskl krk a Jett se začala ihned dusit. Bezvýsledně mu bušila do kovového ramene ochablýma rukama, ale nikam to nevedlo, jen si sama víc ubližovala. Jett vzlykala a snažila se z jeho sevření vykroutit, ale neměla šanci.
Měl pravdu, dneska tu umře...
Ale ona ještě zemřít nechtěla. Měla celý život před sebou, chtěla toho ještě tolik prožít a poznat tolik věcí...
A co bude moct udělat, když ji Breach zabije?
,,Pomoz... mi..." Zašeptala z posledních sil, slzami měla zmáčené celé tváře. Už se však nesnažila nadechnout, přestože po tom její plíce toužily.
Tohle... To byl konec.
,,Budete toho litovat!"
Breach vyděšeně vytřeštil oči, když s sebou Jett zničehonic škubla a celé její oči zalila oslepující bílorůžová záře. Žíly jí začaly svítit temnou fialovou a kořínky vlasů prudce zčernaly.
,,Už navždy..."
Jett kopla zrzka kolenem do břicha a když se Breach s nadáváním zlomil v pase, loktem ho uhodila do obličeje. Breach sletěl na zem a namátkou asi třikrát vystřelil, ovšem ani jednou se netrefil. Jett se na něj vrhla a popadla ho za ramena. Silně s ním třískla o zem a zrzek se praštil do hlavy o roh bedny.
Dívka se narovnala a pustila jeho ochablé tělo, které s ohlušující ránou padlo na zem.
,,Zasaď bombu..."
Jett z ničeho nic přestaly zářit oči i žíly a vlasy zesvětlaly, ovšem né do čistě bílé, ale do ponuré šedé. Podlomily se jí nohy a Jett dopadla na zem. V hlavě jí bolestně cukalo a v puse měla silnou pachuť krve. R8 ji ovládla...
Dívka se pracně vybelhala do stoje a dopátala k bombě, která nevinně ležela u světlé zdi. Jett ji vzala, sundala z ní kryt a připevnila ji k zemi, načež ještě odjistila zapínání.
Smrtelný tikot zaplavil okolí.
Dívka se zvedla a po pár vteřinách si vzala i svoji zbraň Ghosta. Byl největší čas odejít...
Najednou vyjekla, když jí cosi vybouchlo pod nohama a odhodilo ji to na zeď s příjemně žlutou omítkou. V hlavě jí vystřelil nový nápor bolesti a celé její vidění se zbarvilo do šeda.
Breach se zvedl na nohy, i když trochu tápal a rukou se přidržoval nejbližší bedny, která byla ještě v celku. Po tváři mu tekl pramínek krve a oči měl rozšířené.
Jett viděla, jak se k ní pomalu rozešel. Snažila se vstát, ale bolest hlavy ji donutila zůstat sedět.
,,Tak hni se, dělej!"
Kvílivě zakřičela, když se jí po celé délce ruky objevila tmavě růžová čára a poté se jí na stejném místě objevil hluboký, krvavý šrám. R8 jí nařídila, ať se postaví. A ona neuposlechla. To byl trest.
Jett viděla, jak se Breach zatvářil polekaně, když to spatřil.
Chvíle nepozornosti.
Dívka vyskočila do vzduchu a v celém skladu nechala prudce proudit vítr. Viděla, jak to Breachovy podtrhává nohy, a i přesto, že ji ruka i hlava šíleně bolely, vystřelila. Trefila se do zrzkova chodidla a když s sebou škubnul, vítr ho vzal a odhodil na nejbližší krabici, která se roztříštila na stovky kusů. Breachem to praštilo o zem a Jett nechala vítr, ať se uklidní.
Tikot bomby zrychlil.
Dívka seskočila na zem a popadla Ghosta, rozběhla se k Breachovy a namířila mu na hlavu. Ruka se jí třásla a po konečcích prstů jí stékala krev. Spatřila jeho skelný a zděšený pohled.
Co by se stalo, kdyby ho zabila? Valorant by jí to nikdy neodpustil. Těžko by ji pak vyslechli a dozvěděli se tak o jejím problému...
Těžko by jí pak věřili.
Sklopila zbraň, otočila se a kulhavě se rozběhla ven. ,,Za chvíli to bouchne!"
Neměl čas tu bombu zneškodnit, Jett to dobře věděla. Takže ji buď poslechne, nebo tam zůstane a zemře.
A i přesto, kdy ji R8 později surově trestala za nesplnění úkolu, Jett dobře věděla, že neudělala chybu.

Valorant: Závod s časem ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat