Valorant: Závod s časem ✓

27.kapitola: Okamžiky

,,Doprdele," ujelo zrzkovi a okamžitě se vrhl ke Killjoyinému tělu. Popadl ji za ramena, ale pak si všiml krvavého boku a radši si svůj plán rozmyslel. Opatrně ji vzal do náruče a jen pohledem zavadil o další nehybné tělo v místnosti, než se rozběhl zpět ke svým přátelům.
Breach jenom doufal, že nejde příliš pozdě. Vždyť jak dlouho tam mohla být?! Mezitím co tady oni kafrali s Reynou, ona tam krvácela. A to nejspíš dlouho, protože Joy byla v obličeji celá bledá a pokožku měla na dotek nepřirozeně studenou. Ale ještě dýchala: sice málo, ale znamenalo to, že žije. A to bylo to hlavní.
,,Mirai!" vykřikl hned, sotva vběhl do haly a hned se hnal k Sage a ostatním. ,,Jestli něco neuděláme, a to jakože hned, Joyanna umře!"
Ihned mu ale při pohledu na Sage bylo jasné, že tohle je konečná. Sama byla bledá, celá se třásla a ke všemu byla pořád zraněná; veškerou pozornost věnovala Sovovi před sebou.
Brimstone příšerně zbledl, když spatřil polomrtvou dívku, ale pak se pomodlil a společně s Breachovou pomocí položili Killjoy opatrně na podlahu. Byla v bezvědomí a celou ruku (opravdu celou) měla od krve. Pak si Brimstone všiml, že má v noze ještě zabodlý nůž, a otřásl se. ,,To jí udělala Jett?"
,,Očividně jo," zabručel Breach a jal se povinnosti němce aspoň trochu pomoc tím, že jí ováže bok obvazy, všem však bylo jasné, že to stačit nebude.
,,Myslel jsem, že... Že je s námi," zaskuhral Phoenix dotčeně a při pohledu na dvě nehybná těla před sebou se zatvářil nadmíru nešťastně.
,,Jo, to byla," zavrčel Breach a vzhlédl. ,,Jenomže Reyna ji i tak nějak ovládla a ona kvůli tomu zranila Joy!"
,,A je vážně... Mrtvá? Jak říkala Reyna?"
,,Ano. Úplně tuhá, měla v sobě asi pět kulek."
,,Hotovo. Teda, skoro..."
Sage zavrávorala a rukama se opřela o zem. Vidění se jí už silně rozostřovalo a bolest byla také čím dál tím horší. Zatnula ale zuby a otočila se ke Killjoy, jenže nestihla udělat ani malý léčivý orb a silně se jí zatočila hlava.
,,Mirai, dost," ozval se Brimstone a Sage na něj napůl nechápavě pohlédla. ,,Jestli se budeš snažit pomoc i Joy, tak se tu složíš. A sama jsi ke všemu zraněná..."
,,Musím jí pomoc..." Zašeptala Sage tiše, ale sama věděla, že voják má pravdu. Jenomže se tomu bránila. Nemohla dovolit, aby o Killjoy přišli... nezvládla by to...
,,Ovázali jsme jí tu ránu, teď bude nejlepší, když pojedeme do nemocnice. A to hned." Brimstone vstal a do vysílačky, která jim ještě zbyla, zadal rozkaz pilotovy letadla, aby se dostal co nejblíže ke skladišti.
Breach s Phoenixovou pomocí zvedl pořád omráčeného Sovu a pomohl mu ho přehodit přes ramena, načež podepřel Sage. ,,Mirai, musíme jít."
,,Dob-dobře..." Zašeptala tak tiše, že ji nikdo neslyšel, a společně se všichni vydali k východu. To jim ale zabralo poněkud hodně času a než se tam dostali, byla Sage ještě bledší než předtím. Teď už připomínala Jett, protože ta měla stejně bledou pokožku.
Pilot, který čekal před skladištěm, se k nim okamžitě vrhl a přebral od Breache Sage. ,,Pane, v nemocnici jsou už nachystaní," hlásal Brimstonovi, mezitím co se belhali k letadlu.
,,Skvěle, tak hlavně ať už tam jsme," odpověděl voják nervózně a radši si pospíšil.
Pak se pilot rozhlédl kolem a nazvedl obočí. ,,Kde je ta mladá holka?"
Všichni se po sobě podívali.
,,Já... Skočím pro ni."
Breach nečekal na ničí odpověď, otočil se a plnou rychlostí se rozeběhl zpět do místnosti, kde našel obě dívky. Měl vůči ní dluh. Ona ho nezabila, a teď bylo na něm, aby jí splnil aspoň tu poslední službu. Protože to díky ní se jim podařilo konečně zabít Reynu...

~•<{}>•~

V nemocnici se k členům Valorantu ihned vrhli, aniž by jim dali jakýkoliv čas od oddech. Museli nejdřív doletět k nějakému většímu městu a než pilot konečně našel nějaké dobré místo na přistání, uběhlo několik dlouhých minut.
Zatímco pro Sage i Killjoy přiběhli s pojízdnými lůžky, k Sovovi se místo toho seběhl hlouček doktorů. Jeden z nich se podíval na Phoenixovy nedohojené dlaně, ale agenta to, co říkal, nezajímalo. Když už měl jeho mouder dost, dlaně se mu prudce rozhořely a tak tak se mu podařilo nezapálit doktorovy vlasy. Ten toho teda radši nechal a znovu se věnoval Sovovy, u kterého nehrozilo, že by ho omylem podpálil.
Phoenix se uklidnil a když mu ruce pohlasly, zjistil, že po ranách nejsou ani památky. I přes to, že byli jeho přátelé v ohrožení života, se malinko, až téměř vůbec pousmál. Další trik...
Jeden z výše postavených doktorů pohlédl na deku, která zakrývala Jettino tělo. ,,Pane... máme ji odvést?"
Brimstone odpověděl až po tom, co do něj Breach dvakrát žduchl. ,,Cože? Ne, ne, to ne..."
Doktor povytáhl obočí. ,,Myslel jsem, že je mrtvá. Nemáme ji vzít do márnice?"
Tři agenti, kteří byli při vědomí, se po sobě navzájem koukli.
Pak však Brimstone zavrtěl hlavou. ,,Ne, to není nutné."
Doktor na to neřekl ani slovo a odešel.
Ránu po kulce měl už i Brim ošetřenou a obvázanou. Ostatní doktoři, kteří doprohlíželi Sovu prohlásili, že není v ohrožení života a že je až na neúplně dohojená zranění v pořádku a svolili k tomu, aby šel na základnu a ne do nemocnice. Tak aspoň Sova je v pořádku...
A přestože byl blonďák pořád v bezvědomí, Phoenix se k němu přesunul a u úsměvem se na něj podíval. Konečně je tomu všemu konec... a dokázali to oni všichni...
Dokázali to jako Valorant.

...

Původně to mělo končit touhle kapitolou, ale to by byl epilog nesmírně dlouhý (asi sedm tisíc slov), tak jsem to ještě rozdělila. Jop, za chvíli bude konec :D