Doporučuji, na správnou atmosféru pustit si tuhle písničku. Díky tomu jsem se málem rozbrečela TT
Trvalo to, než se Felix dostatečně uklidnil. Vymanil se z jejich objetí a se sklopenou hlavou jim vděčně poděkoval a rozešel se do Chanového autobusu, který jako jeden z mála nebyl tolik poškozený.
Vešel dovnitř a vyčerpaně padl na matraci. Deky ještě voněly jako on, tak se do nich zabalil jako kukla.
Ten večer brečel ze spaní bez toho, aby ho Chan uklidnil.
. . .
. . .
Ve čtvrtém okrsku..
Chan si ztěžka povzdechl, protože ho bolelo u srdce. Cítil se, jako by cítil Felixovu bolest, protože věděl, že jeho Mate na tom teď není nejlépe.
Chan se chytl za místo, kde je srdce, zavřel oči a snažil se uklidnit dech, aby ta bolest přestala.
Jenže to nepomohlo.
Polknul a šel do svého nového pokoje; napravo od Lea a Hyuka. Opřel se jednou rukou o zeď, když se bolest stala ještě nesnesitelnější. Opřel se o ni a sjel na zem, přičemž si o ni opřel hlavu a snažil se popadnout dech.
,,Omlouvám se, Lixi..Omlouvám se, že nám způsobuju tohle." Zašeptal.
Zavřel oči a nechal stékat slzy. Tak strašně moc to bolelo a nesnášel to, ale je takhle to je lepší. Pro teď.
,,Miluju tě, Lixi. Doufám, že ty mě stále taky."
. . .
. . .
Znovu v devátém okrsku..
Felix vystřelil do sedu a splašeně dýchal. Nevěděl, jestli to bylo nebo nebylo reálné, ale přísahal by, že ve své hlavě slyšel Chanův hlas. Skrčil nohy a mezi kolena si dal hlavu a začal vzlykat.
,,Samozřejmě, že tě pořád miluju, Channie.." Zavzlykal.
Tak moc to bolelo; více než všechny rány, které kdy dostal. Cítil, jakoby se mu srdce rozlámalo na kousky. Tělo, jakoby bylo v ohni.
Felix křičel v agónii, a Minho to slyšel až ven. Zanadával a postavil se z místa, kde seděl s Jisungem, aby se za ním rozeběhl. Uviděl ho, jak se houpe do zadu a zpět, jak vzlyká a jak pláče.
,,Oh, Felixi." Vydechl, vešel do autobusu a následně si k němu sedl.
Hybrid se podíval na svého brášku ubrečenýma a rudýma očima od pláče.
,,M-MinMin." Vzlykl a pevně se chytil jeho trika.
,,Pojď sem ty mimino jedno." Usmál se a objal ho, aby mu byl co nejblíže.
,,Bo-Bolí to, MinMin. Za-Zastav to." Vzlykal.
,,Copak bolí, Lixi?" Začal mu prohrabovat vlasy.
,,Všech-Všechno. Nemůžu..nemůžu věřit tomu, že je pryč." Plakal mladší.
,,Bude to v pořádku, slibuju. Už bude konec." Přesvědčoval ho Minho.
,,Nebude to v pořádku, ne bez Channieho. Chci ho zpátky, potřebuju ho zpátky." Třáslo se mu celé tělo a smáčel slzami Minhovo triko.
,,Nemůžeme ho přivést zpět, Lixi." Odpověděl mu smutně. ,,Ale přál bych si to."
Felix posmrkl a podíval na staršího.
,,Aspoň máš pořád Jisunga." Vymanil se z jeho objetí a podíval se jinam.
,,Prosím, nebuď takový." Prosil ho.
,,Nejsem nijaký. Jen..už můžeš jít zase za Jisungem, jsem v pořádku." Šeptl a otřel si slzy, co mu zbyly v očích.
Minho chtěl něco říct, ale raději mlčel, tiše si stoupl a odešel najít Jisunga.
Když odešel, tak Felix zavřel dveře a lehl si znovu do postele. A omotaný dekou a se slzami v očích opět usínal.
Jenže tato deka nikdy nepřinese ten pocit lásky a bezpečí, který mu dával Chan..
____
Pls, že nejsem jediná, která je z toho na měkko TT
Doufám, že se vám kapitola líbila✨
Omlouvám se za chyby🙏
Saranghaee 💕
A nezapomeňte; dejte vědět lidem, na kterých vám záleží, že to tak je TT.
Aby to pak někdy nedopadlo jako u Felixe TT
ČTEŠ
District 9 |Book 2| {Translate} ✓
FanfictionFelix je ztracený. Nemá ponětí, co bude bez Chana po jeho boku dělat. Klan Monsta X je oficiálně pod Felixovým vedením a zůstali v devátém okrsku. Jenže Lisa stále žije a plánuje, jak může převzít Leův a Raviho okrsek. Felix nemá na výběr a musí se...