District 9 |Book 2| {Translate} ✓

Bolest je síla

Ve čtvrtém okrsku..

Chan se rozhodl trochu projít po tréninkových prostorách, tak se někam rozešel s rukama kapsách od džínů. Byl oblečený komplet v bílé: bílá mikina, bílé roztrhané kalhoty a bílé tenisky. (//Kdo pozná odkud ten outfit je, dostane ode mě imaginární sušenku).

Vešel do patra a z ničeho nic ho zasáhla vlna nevolnosti. Bylo to, jakoby ho trefila cihlová zeď. Zastavil se, zavřel pevně oči a na pusu si dal dlaň.

'Ne, ne, ne, teď ne' Prolítla mu vzpomínka na boj, jak byl Felix vážně zraněný a jak on sám 'umřel'. Spadl na kolena a snažil se polykat sliny, které mu téměř stekly na zem. Ucítil na rameni ruku a zároveň Leův hlas, jak se ho ptá, jestli je v pořádku.

Jenom zavrtěl hlavou, že ne a vytryskly mu slzy.

,,Blbec." Zahučel Leo a pomohl mu na nohy, když se ghúl vyzvracel.

,,Zatraceně." Zaúpěl frustrovaně Chan.

BUM!

Leo flákl Chana po hlavě.

,,Co sakra děláš, Leo?!" Vykřikl a mnul si místo, kam ho trefil.

,,Co to mělo znamenat? Bolí tě snad zase to tvoje ubohé srdíčko?" Zavrčel Leo.

,,Ne! Jenom jsem si na něco vzpomněl!" Zamrmlal vytočeně Chan.

Leo protočil očima a unikl mu povzdech.

,,Měl by sis začít zvykat. Jak čas poplyne, bude to bolet víc a víc." Zamračil se Leo.

,,Mluvíš, jako bys věděl, jak se cítím." Zašeptal Chan.

,,Protože to vím. Mám osobní zkušenosti. Nejdřív to byli moji rodiče, kteří od sebe byli odděleni, a otec byl zabit. Matka se radši zabila, Kihyunnie utekl a já se musel vzchopit." Zachmuřil se Leo. ,,Potom, po dalších dvou zatracených letech, jsme byli já a Hyuk v úplně jiných okrscích. Seokjin se mě pokusil zabít a to bylo, kdy jsme se spolu zase potkali a on a jeho přátelé mě odtamtud dostali." Podíval se na Chana. ,,Je to jako vlastnit osobní peklo, nic nebolí tolik a máš pocit, že ti tu už nic nezbylo a tak chceš zemřít. Ale naučil jsem se díky tomu jednu věc; pokud použiješ svojí bolest jako sílu, tak ji nikdo nebude moc použít, jako tvojí slabinu." Vysvětlil Leo.

Chan přikývl a pozorně ho poslouchal. Bral si k srdci každé jeho slovo, protože věděl, že mu to jednou pomůže. Věděl, že všechen žal, co má v srdci, mu nezmizí, ale aspoň ho to udělá silnějším a tentokrát se rozhodne dobře.

. . .

. . .

V devátém okrsku..

Felix si dával zápas s BamBamem, který dostával totální nakládačku. BamBam byl jednou na zdi a jednou zase na kolenou a kašlal krev.

,,Strašně jsi zesílil." Uchechtl se. ,,Aspoň mě nech ti to jednou oplatit. Jenom jednou!"

,,Hah, ani náhodou, Bammie. To se nestane." Ušklíbl se Felix.

,,Tak fajn." Oplatil mu úšklebek. ,,Chci něco zkusit, ale hlavně mě nezabij, dobře?" Zeptal se.

,,Dobře? Počkej, co máš v plánu?" Zeptal se zvědavě mladší.

,,Chci tě naštvat." Prozradil. ,,Chci, aby ses vrátil do toho momentu, kdy Lisa zabila Chana."

Felix ztuhl a v hlavě se mu objevil flashback, jak se to stalo.

,,Představ si, že tam jsi, ale tentokrát stojíš proti Lise, která ho před chvílí zabila. Mysli na to, jak jí chceš zničit. Teď si představ, že jsem Lisa." Vysvětlil BamBam.

Jooheon, Yugyeom, Jisung, Hyunjin a Changbin tam stáli u strany a sledovali to, přičemž Hyunjin tiše zanadával.

,,BamBame, to chceš snad chcípnout?!" Zakřičel Hyunjin, když se Felix začal přeměňovat do své polo ghúlí a polo démonní podoby.

,,Jdeme na to." Ušklíbl se starší a taky se přeměnil do ghúla. ,,Jestli tu budete, lidi, tak se budu držet zpátky!" Křiknul na skupinku.

Ta se přemístila až ke druhé straně zdi, ale neodcházeli. Člověk nikdy neví. Hlasité vrčení se ozývalo z Felixovy strany a u BamBama tomu nebylo jinak.

,,Tak pojď, hybride. POJĎ DO MĚ!"

____

Hezký den přeji~

Doufám, že se vám kapitola líbila✨

Omlouvám se za chyby🙏

Saranghaeee💞