Jídlo

228 25 13
                                    

Wonho přeskočil plot a s děsivým úšklebkem prošel lesem v devátém okrsku a za ním šel Minhyuk nesoucí Hyungwona.

,,Wonho, kde jste by-co to kurva?!" Vykřikl Changbin, když viděl, co Wonho drží v ruce.

,,Kde je Chan a Felix?" Zeptal se.

,,Jsou v hale." Odpověděl a odvrátil od hlavy zrak.

Wonho se tam tedy rozešel.

Mezitím ležel Felix v Chanově náruči a měli klidnou konverzaci.

,,Hej, vy dva." Promluvil najednou Wonho.

Chan se na něho lehce otráveně podíval, protože neviděl, co drží v ruce..zatím.

,,Co potřebuješ?" Pozoroval ho Chan.

Felix se na něho podíval zrovna v tom momentu, kdy zvedl Lisiinu hlavu.

,,Tělo shořelo v ohni, ale hlavu jsem vzal s sebou, protože jsem věděl, že budete chtít mít jistotu, že je vážně po ní." Uchechtl se Wonho.

Chan pustil Felixe a beze slov se k němu rozešel. Když byl u něho, tak si ji vzal do rukou a zkoumal ji. Něco mezi vrčením a smíchem se začalo ozývat z Chanových úst a jeho oči se zbarvily do ruda.

Wonho od něho nervózně poodstoupil.

Ta žena, která způsobila všem tolik bolesti, snažila se zabránit, aby Chan našel svého Mate a pak ho málem nechala vyhladovět k smrti..nyní je její hlava v Chanových rukou, což ghúla činilo nesmírně šťastného..

A docela hladového.

Už je to nějaká doba, kdy naposled jedl a jako na zavolanou mu v břiše zakručelo.

,,Wonho." Oslovil staršího a pustil hlavu na zem. Podíval se na něho a byly mu vidět ostré špičáky. ,,Vezmi odtud, prosím, Felixe."

Ten jenom přikývl a chytil Felixe, aby mohli odejít.

,,Po-Počkej, proč?!" Vyjekl Felix a podíval se čelem na Chana.

,,Nechci..abys to viděl, Lixi." Polkl a rozešel se pryč od nich.

,,Věř mi, že když ti řeknu, že ho nechceš vidět, když jí." Ozval se za ním Jooheon.

Jak Felix, tak Wonho si už zvykli, že má Jooheon ve zvyku se z ničeho nic někde objevit, tak se na něho oba klidně otočili.

,,Je to až tak odporné?" Zeptal se Wonho.

,,Jednou jsem kvůli tomu vyzvracel všechno jídlo, co jsem snědl, takže..jo, je." Pokrčil rameny.

Nicméně, Felixovi to bylo jedno. Nevěděl, jestli to je kvůli těhotenství, ale cítil se docela sebejistě, tak svého Mate sledoval.

,,Felixi, počkej-" ,,Ať si dělá, co chce." Pokrčil rameny Joohoen, když skočil Wonhovi do řeči. ,,Na mě to možná mělo děsný efekt, ale na Felixe to asi bude působit jinak."

Felix šel po zvuku tichého vrčení, trhání a kousání masa. A taky po jeho hlasitém mlaskání.

,,Páni, jíš fakt nahlas." Uchechtl se Felix a Chan sebou leknutím trhnul.

Přestal jíst a otočil hlavu k Felixovi. I přes mdlé světlo byly dobře vidět rudé oči a zakrvácená pusa.

,,Felixi, řekl jsem ti, že nechci, abys to viděl" Zavrčel.

Ohledně jedení před ostatními byl velmi obezřetný. Poté, co se stalo Jooheonovi si s BamBamem přísahali, že se to už nikdy nesmí stát.

,,Zlato, vážně si myslíš, že mě to zajímá?" Překřížil ruce na hrudi Felix a nadzvedl obočí.

,,Felixi, prosím, jen-" ,,Odpověď je ne, Channie. Fakt mě to nezajímá." Uchechtl se a šel k němu, přičemž když už byl u něho, tak si k němu klekl.

Chan se najednou cítil ztrapněně, což pro něj nebylo normální. Cítil se divně a otázky v jeho hlavě nepřestávaly létat. A aniž by to zaregistroval, tak se začervenal.

Ano, ten Bang Chan se červenal.

Když Felix uviděl lehce narůžovělý odstín, tak byl v šoku.

,,Počkat..ty se stydíš? Ty nechceš, abych tě viděl jíst, protože se stydíš?" Zeptal se Felix.

,,Ne-Nestydím..jen mi je tra-trapně." Zakoktal se.

Ghúl se v hlavě proplesknul. Jak si mohl dovolit zakoktat?!

,,Nemusíš se tak cítit. Je to pro tebe přirozené." Lehce se zamračil Felix.

Chan nevěděl, jak na to reagovat, tak si vzal menší kus masa do pusy a začal ho s mlaskáním pomalu žvýkat. Felix se zašklebil a dal ukazováček pod bradu staršího, díky čemuž přestal jíst.

,,Nauč se nemlaskat, baby." Protočil očima Felix.

Chan se uchechtl a otočil se zpět k tělu. Začal znovu jíst, ale tentokrát pomaleji. Sice se pořád cítil trochu trapně, ale ne tolik, jako před tím. Však tam seděl jenom Felix a sledoval svého Mate, jak jí.

Navíc to nebylo tak hrozné. Trochu divné, ale Felix se necítil na to, že musel všechno jídlo vyzvracet...

______

Zdravíím~

Konečně konec ponděliii. A zítra je statní svátek, takže žádné vstávání v sedm..YES!

Každopádně doufám, že se vám kapitola líbila✨

Omlouvám se za chyby🙏

Saranghaee💗

District 9 |Book 2| {Translate} ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat