District 9 |Book 2| {Translate} ✓

Zachránce

Namjoon vešel do místnosti, kde už byla Lisa, aby mu zafixovala ruku. Yoongi tam byl také a když ho uviděl, s obavou se k němu rozešel.

,,Namjoone, jsi v pořádku?" Zeptal se ho.

,,Jo jsem, jenom mám vykloubené rameno." Uchechtl se tázaný.

,,Ukaž, pomůžu ti." Povzdechl si Yoongi a chytil mu ruku.

,,Hlavně buď-KURVA!" Hlasitě zanadával Namjoon, když mu z ničeho nic trhnul ramenem, aby mu zapadlo do ramenní jamky.

Skousl si ret a zahučel.

,,Sakra, pro-oompf" Než to Yooongi stihl doříct, tak ho Namjoon náruživě políbil.

,,Chtěl jsem ti říct, ať dáváš pozor." Zavrčel Namjoon a lehce mu skousl ret.

,,Promiň." Yoongi se odtáhl a stydlivě se usmál.

,,Namjoone, jdi pro hybrida." Promluvila Lisa.

Namjoon přikývl, odstoupil od Yoongiho a rozešel se tam, kde jsou drženi. Skrytý ve stínech místností ho Chan sledoval. Když byli oba dva daleko od Lisi, tak Chan chytnul Namjoona za krk a přirazil ho ke zdi. Naštěstí ne tak hlasitě, aby to někdo zaslechl.

,,Kde jsou?" Zavrčel Chan.

,,Po-Poslední dveře na chodbě." Zakoktal se Namjoon.

,,Myslel jsem si, že se budeš bránit, ale asi ne." Uchechtl se Chan a pomalu sundal ruku z jeho krku.

,,Ne všichni jsou nebojácní, jako vy v devátém okrsku." Zamručel Namjoon a opřel se zády o zeď.

Chan nadzvedl obočí a ušklíbl se.

,,Joonie je vyděšený z Lisi?" Zašklebil se.

Namjoon zvážněl a promluvil.

,,Ví, jak využít strach a lásku proti lidem. To samé udělala se mnou a Hyunjinem." Povzdechl si.

,,Víš proč?" Opovážil se zeptat Chan.

,,Nikdo to neví. Jediný co víme, je to, že chce moc." Znovu si povzdechl. ,,A teď když ví o jiných okrscích, než jsou tady.."

,,Počkat, co?" Zeptal se v šoku Chan.

'Ony jsou okrsky i mimo?!' Proběhlo mu hlavou.

,,Jo, je jich víc. Ale teď jdi pro své přátele a svého Mate. Já se postarám, aby sem nikdo nešel." Rozešel se Namjoon pryč od něho.

,,Namjoone," Oslovil démona. ,,Ty nejsi zase až tak hrozný, že?" Lehce se pousmál Chan.

Nějakou dobu mezi nimi bylo ticho, než k němu Namjoon otočil hlavu. ,,Zatím ne." Odpověděl mu. Vešel do jiné místnosti a zavřel za sebou dveře.

Chan tam ještě chvilku stál a v hlavě se přemítal Namjoonova slova. Radši to pak ale zahodil za hlavu a rozešel se do místnosti, kde mají být.

Když Changbin uslyšel otevírání dveří, tak se postavil, aby mohl čelit nevítanému. Jenže když se dveře otevřely dokořán a uviděl více než vítanou osobu, nemohl se udržet a široce se usmál.

,,Seungmine, vzbuď Felixe! Chan je tady!" Vykřikl šeptem Changbin.

Chan opatrně vešel dovnitř a Seungmin udělal tak, jak mu řekl Changbin.

,,Ještě 5 minut, Minnie. Od tý doby co tu jsme, jsem spal minimálně." Zamručel Felix a pootevřel oči.

Chan nemohl uvěřit tomu, jak Felix vypadá. Váčky temné jak noc byly důkazem, že opravdu nespal a Seungmin mu musel pomáhat, aby si vůbec stoupl, což znamenalo, že je na dně sil.

,,Cha-Chan?" Felix se podíval na osobu a zakoktal se.

,,Jo, jsem to já, zlato." Usmál se Chan a snažil se zadržet slzy, které chtěly ven.

Ve Felixovi se najednou objevila ještě nějaká síla a rozešel se ke svému Mate. Dal ruce kolem jeho krku a bříško se dotklo toho Chanova. Chan položil ruce na boky mladšího a děti na to lehce koply.

,,Pane bože." Vydechl Chan a podíval se na jeho břicho.

Felixovi uniklo tiché zasmání. ,,Ony kopou Channie°°. Vědí, že tu jsi." Zašeptal.

Chan položil jednu dlaň na břicho a znovu koply, jenže tentokrát silněji.

,,Zatraceně.." Chanovi sjela po tváři slza a opřel si čelo o Felixovo.

Felixovi uniklo pár slz taky. Zavřel oči a vdechoval Chanovu vůni.

,,Děkuji za naše nalezení, náš zachránce."

____________

Zdraviim~

Nemůžu uvěřit, že už víkend skončil :(

Doufám , že se vám kapitola líbila✨

Omlouvám se za chyby🙏

Saranghaee💗