District 9 |Book 2| {Translate} ✓

Miluješ mě?

Well, když jsem to viděla poprvé, tak jsem měla takový výtlem,  že jsem měla slzy v očích. Je to dobrý song, to jo. Ale je to něco..jiného (?), než jsem zvyklá

Stream All in! 

Po několika hodinách se jako první probudil Chan. Oči mu zabloudily k Felixovi, který ještě poklidně spal. Chan se jemně usmál a začal ho hladit po vlasech, díky čemuž se jeho partner začal probouzet.

,,Dobré odpoledne, zlato." Promluvil Chan s chraplákem.

Felix něco zamumlal, zívnul si a trochu se protáhl, načež cuknul bolestí.

,,Au.." trochu zaúpěl. ,,Bolí mě zadek."

Chan se trochu zasmál a políbil Felixe na čelo.

,,Jsi v pořádku?" Zeptal se mile.

,,Víc než dneska ráno." Zamumlal a položil si hlavu na Chanovu odhalenou hruď.

Felix by díky tlukotu Chanova srdce znovu usnul, jenže mu Chan hlavu opatrně sundal a sedl si. Felix vyšpulil rty, ale sedl si také a dekou si zakryl svoje intimní místa. Na Chanových zádech byly vidět značky z činností z rána.

Přesunul se za něho a rukou mu po nich začal lehce přejíždět. Starší nad tím příjemným pocitem jenom zavřel blaženě oči.

,,Nemůžeme takhle ještě chvíli zůstat? Nechce se mi jít za ostatními." Zamumlal Felix a skousl si spodní ret.

Chan se trochu zasmál a natočil hlavu na stranu, aby na něho viděl. Felix toho využil a políbil ho. Hladil ho po zádech a Chan si to dost užíval. Nakonec se starší oddělil a znovu se zasmál, když Felix nafoukl tváře.

,,Tak pojď, zlato. Musíme se vysprchovat." Stoupl si Chan a Felix polknul, když ho mu došlo, že před ním stojí Chan nahý.

Chan nad ním jenom protočil očima a rozešel se do koupelny. Felix se teda taky zvednul z postele a vydal se za ním. Starší z dvojice už tam byl a nastavoval teplotu vody. Když tam přišel Felix, tak ho nechal vlézt do sprchového koutu, jako prvního s pak tam šel on.

Chan položil dlaně na Felixovy boky a dával mu letmé polibky na ramena nebo na krk. Felix hlavu mezitím položil na jeho rameno a naklonil jí na stranu. Chan toho využil a začal mu na krku dělat značky. Mladší nad tím lehce zavzdychal a starší se nad tím ušklíbl.

,,Snažíš se mě vzrušit, baby?" Zašeptal blízko jeho ucha.

,,Možná~~" uculil se Felix.

,,Tak to vypadá, že sprcha bude delší, než jsem si myslel." Zavrčel Chan a kousl ho silněji.

Felix zavzdychal o něco hlasitěji a Chan ho chtivě políbil na rty.

Užíval si, jak si jsou blízký a soukromí. Nějak ani nemyslel na to, že ještě budou muset jít za Leem a Ravim.

Venku seděl Jooheon s koleny u hrudi a kapuci měl v hluboko v obličeji.

,,Ahoj, Jooheone." Ozval se Minhyuk, když si sedal vedle mladšího.

,,Ahoj, Minhyuku." Podíval se na něho s menším úsměvem, než se zase koukal někam do dálky.

Minhyuk se k němu ještě přiblížil, takže se ho už pomalu dotýkal. Díky bohu, za to, že má Jooheon kapuci, jinak by byly krásně vidět jeho červenající se tváře.

,,Hele, Jooheonnie?" Zeptal se Minhyuk.

,,Ano?" Podíval se na něho Jooheon.

,,Miluješ mě?" Zeptal se z ničeho nic.

Tahle otázka ho skvěle odzbrojila, protože to vůbec nečekal. Ale zase uznal, že to bylo hustý.

,,Samozřejmě, Minhyukkie." Zasmál se. ,,Jsme nejlepší přátelé."

Minhyuk se zamračil, zřejmě nebyl s odpovědí spokojený.

,,Nemyslel jsem to jako nejlepší přátelé." Zamrmlal Minhyuk.

Jooheon nic neříkal a mozek mu pracoval na všechny obrátky, aby zjistil, proč se na to starší ptá. Jasně, že věděl, jak to myslel, ale neměl v plánu mu to ještě říkat. Felix měl přece jenom pravdu; styděl se.

Najednou se Jooheon ocitl na Minhyukově klíně.

,,Zeptám se znovu. MI-LU-JEŠ-MĚ?" Jeho obličej byl až moc blízko toho Jooheonového, tak cítil teplý dech na svých rtech.

,,Já..jo. Jo,miluju tě." Koktal Jooheon.

Srdce mu bilo strašně rychle, že to slyšel i Minhyuk, který se tomu zasmál.

,,Klid, Jooheonnie." Usmál se na něho. ,,Já tě miluji taky." Vyplnil mezeru mezi nimi a políbil ho. Po letech strachu, to konečně mohl udělat.

Jooheon mu ho začal okamžitě oplácet a omotal ruce, kolem jeho krku a Minhyuk je zase položil na boky mladšího. Uběhlo pár minut, než se oddělili a opřeli si čela o sebe. Starší měl pocit, že se štěstím snad rozbrečí. Tak dlouho čekal a už pomalu ztrácel víru. Ale teď se to stalo. A Jooheon nikdy v životě nebyl šťastnější...

_____

Zdraviiim~

Doufám, že se máte fajne a kapitola se aspoň trochu líbila💕

Omlouvám se za chyby🙏

Saranghaee💗