District 9 |Book 2| {Translate} ✓

Plameny války - část první

Osmý okrsek byl totálně zničený, díky tomu, co udělali Monsta X. A Wonho nekecal, když řekl, že má Seokjin armádu. Byla to obrovská armáda, jak lidí, tak monster s BamBamem a Namjoonem vpředu po boku Seokjina. Dokonce na ně některá monstra cenili čelisti, jakoby snad chtěli ukázat, co je zabije.

Vedle Wonha byl Chan a Minho, který pevně držel meč. Černočervený s bílými ozdobami na jílci a měl pohled, který dával jasně najevo, jaký vztek má. Bylo to neskutečné, jak se z toho tichého a stydlivého kluka, stal muž, který si nenechá jen tak něco líbit. A všichni si této změny byli vědomi.

Wonho se přeměnil ve vlka a hrdelně zavrčel. Chan se přeměnil do ghúlí podoby a v rudých očích mu zářil hněv, který byl cítit i na druhé straně okrsku. Pořád něco někde hořelo a k osvětlení se přidávalo i vycházející slunce.

Jisung, který si stoupl vedle Minha, se přeměnil do upíří podoby. Na hlavě měl rohy, vyrostl mu ocas a oči mu zlatě zářily. Říct, že byl připravený někoho zabít, by bylo hodně skromné vyjádření.

Seokjin si začal se špatným okrskem. Jediná věc, o kterou se Wonho a Chan strachovali, byla ta, že byli přečísleni.

Kde byl do háje Leo s Ravim?

,,Hmm, už se nemůžu dočkat, až uvidím vaše mrtvé ksichty." Zachechtal se Seokjin. ,,Aww, však se podívejte na počet mé armády a na váš počet." Rozšířil se mu úšklebek, když domluvil.

,,Už drž hubu." Promluvil Hyunjin, který se objevil vedle Jisunga. ,,Nemáš ani tušení, co dokážeme, bratře." Zavrčel se zdviženou hlavou.

„Několiksetkrát jsem vás, Jinnie, přečíslil. Měl by sis vybrat stranu vítěze, bráško. Vážně se mi tě nechce zabíjet." Falešně se rozbrečel Seokjin, ale co řekl, byla i trochu pravda.

Jenže pokud by musel, tak by svoji rodinu klidně zabil, pokud by to ohrožovalo jeho život.

,,Myslím, že jsi zmatený, která strana je ta vítězná!" Zakřičel všem známý hlas.

Seokjin se otočil za hlasem a pochopil, když před lesem stál Leo s Ravim a za nimi jejich vlastní armáda. Odkud stál Chan, tak viděl Taeyanga, jak tam také stojí a ruku má kolem G-Dragonova pasu.

Oba sourozenci byli už přeměnění a měli stejně vypadající rohy. Snad jediný rozdíl byl ten, že je měl Ravi trochu delší a hubenější.

'Vážně se to v tohle proměnilo? V krvavý souboj? Ve válku? Ne, to se nemohlo stát.." Pomyslel si Chan a ztěžka si povzdechl.

,,Proč chceš tohle všechno?" Křikl na Seokjina Chan, kterého tato situace znepokojila. ,,To tvoji prarodiče nás vytvořili. My s tím nemáme nic společného. Jen jsme chtěli v poklidu žít."

,,Ty sice ne, ale tahle spodina" Odplivl si Seokjin. ,,Nám svým rozmnožováním zamořuje okrsky. Navíc jsou vaše schopnosti nebezpečné a škodlivé. Nejste nic jiného než chyby."

,,Lidé jsou nebezpeční taky, bratře." Řekl Hyunjin. ,,Jenom z nich máš strach, protože je nemůžeš ovládat." Ušklíbl se. ,,A podle tebe to, co nemůžeš ovládat, je nebezpečné."

,,A proč si myslíš, že je moje armáda tak velká? Tito lidé sdílí stejné názory a domněnky, jako jsou ty moje. Dokonce tady jsou i stvoření, která chtějí udělat okrsky lepším místem k životu."

Byla to lež a oni to věděli. Jenže to, co řekl potom, všechny rozzuřilo.

,,Proč si myslíš, že byli Ken a Hongbin otráveni, Ravi?" Ušklíbl se Seokjin. ,,Protože chtěli být!" Smál se.

Ravi varovně zavrčel a něco se v něm přepnulo. N ho rychle chytil a šeptal mu, že to, co Seokjin říká, jsou lži a blbosti a že chce jenom naštvat.

,,Ty bastarde! Nikdy by pro tebe dobrovolně umřeli!" Zakřičel Ravi a začal sebou mlít ještě více, díky čemuž měl N větší problémy ho udržet.

,,Ale pro tebe a Lea ano." Znovu se ušklíbl.

Bratři ztuhli a Ravimu začaly slzet oči.

,,N-Ne.." Zašeptal.

,,Umřeli, aby ochránili svojí rodinu, což v podstatě i udělali. Taková škoda. Ale dost těhlech hloupých žvástů..ŽENY A MUŽI, JE ČAS, ABY VÁLKA VYPUKLA!" Začal se Seokjin smát.

Armáda za ním hlasitě zakřičela v souhlas a vyzdvihla do vzduchu svoje zbraně. Wonho co nejhlasitěji zavrčel.

,,Budeme bojovat jak pro ně, tak pro ty, kteří umřít ani nemuseli!" Zakřičel Wonho stále ve vlčí podobě. ,,A PRO DEVÁTÝ OKRSEK!"

A tak začala válka...

__________

Zdraviiim~

Upřímně, kapitola to je docela krátká, ale děsně jsem se s ní táhla, protože jsem se snažila, co nejvíc vyjádřit všechny emoce...jestli se to nepovedlo, tak hold příště 😅¯\_(ツ)_/¯

Doufám, že se vám kapitola líbila✨

Omlouvám se za chyby🙏

Saranghaee💗