District 9 |Book 2| {Translate} ✓

Únos - část druhá

Někde..

Hyunjin se jako první probudil v sotva osvětlené místnosti. Byli přivázaní k židlím někde, kde to vypadalo jako podzemí. Věděl, že jsou v osmém okrsku, ale neměl tušení, kde přesněji.

Kus před ním, byl Changbin, který byl stále v bezvědomí. Vedle něho byl Seungmin, už trochu při smyslech.

'Sakra práce.... kde to jsme?' Zamyslel se Hyunjin a dál pozoroval místnost.

Podíval se na Seungmina, který vypadal docela dobře. Měl jen pár škrábanců a modřin, ale nic vážného. Ale poté se podíval na Changbina a rozhořel se v něm vztek. Měl monokl, ránu na tváři a na krku otisky prstů, které značily, že ho někdo škrtil. Měl pocit, že je Changbin zraněný víc, než Seungmin nebo on sám. Díky tomu mu došlo, kdo je sem přinesl.

,,Lisa, ta svině." Zavrčel a jeho pohled jednoznačně naznačoval, že má v plánu ghúlku zabít.

,,Hm, ani ne." Ozval se mu povědomí mužský hlas z rohu místnosti.

Hyunjin se otočil za hlasem a osobu vraždil pohledem.

,,Seokjine." Zavrčel.

,,To by tě zabilo, nazvat mě jednou bratrem?" Zamručel starší.

,,Nejsi můj bratr. Nikdy jsi jím nebyl, ty hajzle." Vyštěkl na něho Hyunjin.

,,Takhle bys se svojí rodinou mluvit neměl." Ušklíbl se Seokjin a vyšel ze stínu.

,,Chana a Seungmina beru víc jako rodinu." Znovu vyštěkl, přičemž se hlasité plesknutí ozvalo místností.

,,Já jsem tvoje pravá rodina." Pozoroval Hyunjina. ,,Jsme bratři spojeni krví. Krev je pevnější než voda."

,,Ale voda je na rozdíl od krve pitelná. Takže za mě, je voda lepší." Ušklíbl se ,,Nebo jsi snad zapomněl, že většina našeho těla je z vody?"

,,Sklapni, chytráku." Zavrčel Seokjin a kopl do židle, na které byl přivázaný, takže spolu s ní spadl na bok.

Hyunjin zanadával, když se flákl hlavou o zem.

,,Ty, Seungmin a Changbin nejste jediní, kteří patří do mého plánu." Zle se zasmál.

Hyunjinovi došlo, o kom přesně mluví.

,,Jestli se přiblížíš k Felixovi, tak umřeš bolestivou smrtí." Vyštěkl Hyunjin.

,,Přece to nebudu dělat já." Zachechtal se. ,,Nejsem tak stupidní."

,,To je diskutabilní." Zamumlal Hyunjin.

,,Zmlkni a poslouchej." Otráveně si povzdechl.

,,Mám snad jinou možnost?" Zavrčel a pozoroval ho.

,,Jasně, že nemáš." Uchechtl se Seokjin. ,,teď mám BamBama, který vás sem přivedl." Při vyřčení jeho jména se v Hyunjinových očích objevila čirá nenávist.

,,Takže necháváš dělat lidi špinavou práci, huh? Jsi jak Lisa." Zavrčel Hyunjin.

Konečně se probudil Changbin se Seungminem, načež si Seokjin ztěžka povzdechl.

,,No konečně jste se, vy dva, probrali." Vyprskl Seokjin a ušklíbl se.

,,C-Co to sakra?" Ozval se Changbinův chraplavý hlas a podíval se na Hyunjina. ,,Jinnie, co to má znamenat? Kde to jsme?"

,,Nevím, zlato, ale brzo se odtud dostaneme, slibuji." Pousmál se Hyunjin.

,,Nic takového bych nesliboval, Hyunjinnie. Nemáš vůbec tušení, kde to jsi, a já se ujistil, že BamBamův pach sem nahoru nedojde." Zle se ušklíbl Seokjin.

,,Na-Nahoru?" Zeptal se Changbin zmateně.

Seungmin zatím neřekl ani slovo, protože se snažil pochytit, o co tu jde.

,,Kde to jsme, Seokjine?" Zavrčel Hyunjin.

,,Jsme v horách." Jeho úšklebek se ještě více rozšířil.

Hyunjin ztuhnul; hory? Jaké hory?

,,Jaký hory? V osmém okrsku žádné hory nejsou! A to samé u ostatních okrsků!" Hyunjin nic nechápal.

,,To protože jsme právě mimo všechny okrsky."

______

Zdraviim~

Sice mnet nenominoval Stray Kids na MAMA, ale za to jsou nominováni na EMA, tak jim pojďme dát naše hlasy✊✨

Doufám, že se vám kapitola líbila💕

Omlouvám se za chyby🙏

Saranghaee💗