Stalker [Larry Stylinson] (CZ)✔︎

♦️25.kapitola♦️

Louis

" Ničeho se neboj ano?" Zašeptal Harry poté co jsem se od sebe odtrhli " a když tak se neboj svěřit. Já tě neukousnu" jen jsem kývl.

Byl jsem pořád smutný a měl jsem pořád ještě tak trochu strach. Potřebuji Hazzovu náruč a to hned. Přitulit jsem se k Harrymu, co nejvíc to šlo. Harry mě objal a já byl spokojený.

Harry se po pár minutách mírně pohnul a já se k němu přitiskl ještě blíž ( pokud to tedy ještě šlo).

" Maličký neboj jen si lehneme ano?" Zašeptal ke mě a já přikývl.

Pustil jsem Harryho a ten se okamžitě začal uvelebovat v posteli. Když už konečně našel pohodlnou pozici ( a že to chvíli trvalo) jsem se pro změnu uveleboval já. Akorát ne na posteli, ale  na Harrym. Půlkou těla jsem ležel přes Harryho a půlkou těla na posteli.

Hlavu jsem položil na jeho hrudník. Přesně tam kde má srdce a zaposlouchal se do tónů jeho bušení. Řeknu vám za tu chvíli, co jsem čekal až se Harry uvelebí to stálo.

Harry mě objal a přitiskl si mě ještě blíž k sobě. Cítil jsem jeho hořící kůži na té své. Byli jsme oba líní se obléknout, takže jsme nazí. A i když jsem se toho bál. Vyhovuje mi to víc, než kdyby jsme takhle leželi v oblečení. Nebylo by to tolik.....jak to jen říct..... intimní? Jo to je to správné slovo. Nebylo by to tolik intimní.

" Lou?" Začal Harry. Já mu věnoval pouhé "Hmm" a on pokračoval  " Ehm... Tvůj kamarád Niall nevíš jestli není gay?" Zeptal se Harry a tím mě zaskočil.

" Takže mě chceš nahradit já to věděl" Nevím jestli jsem byl naštvaný, smutný a nebo zlomený, protože jsem nalétl. Začal jsem se rychle vymaňovat z jeho náruče, ale nešlo to byl jako z betonu.

" Lou uklidni se. Nechci tě nahradit. Zlato vždyť ty jsi pro mě perfektní. Já nikoho jinýho nechci. Jen se ptám, protože Liam by o něho měl asi zájem" přestal jsem se v Harryho náručí zmítat a snažil se uklidnit. Ani jsem nevěděl, že jsem brečel.

" Aha. Já... já promiň Hazz já jsem fakt strašnej. A já nwm my se o tom jakože nebavíme nano tak prostě chápeš" řekl jsem a položil jsem hlavu zpět tak kde byla před chvílí.

" Lou nejsi strašnej jsi..... Nejde to ani popsat slovy jak jsi úžasnej, hodnej milej, okouzlující a nevím co všechno ještě, ale jedno ti povím. Moje srdce patří jenom tobě, jenom pro tebe bije a jenom díky tobě žiju." Jen co to dořekl mi zvedl hlavu a něžně mě políbil.

" A teď už dobrou maličký, aby jsi se vyspinkal do růžova." Zašeptal mi Hazz do ucha

" Dobrou Hazz" zašeptal jsem na zpět " a neříkej mi maličký už jsem ti to několikrát říkal" uraženě jsem se vymanil z jeho náruče , lehl si na druhou stranu postele a otočil se k němu zády.

" Ale notak lásko přece nebudeš trucovat" řekl Harry smutně.

" Budu Harolde budu" řekl jsem a snažil se mluvit tím nejvíc naštvaným hlasem, ale moc to nešlo, když jsem se dusil smíchy.

" Ale já potřebuju někoho obejmout. Potřebuju svýho plyšového medvídka. Potřebuju svýho Louise." Zašeptal Harry. Jsem moc měkký.

Rychle jsem se k němu otočil zase čelem a přitiskl se k němu, což u něho vyvolalo smích. Chápete to já jsem na něho tak velkorysý a on se mi bude smát.

" Já věděl, že se vrátíš maličký" zašeptal mi do ucha " chyběl jsem ti, chyběla ti moje náruč, chyběl ti můj dotek."

" Moc si věříš já se vrátil jen kvůli tomu, že mi byla zima." Řekl jsem i když jsem věděl že má pravdu.

" Dobře budeme dělat, že ti věřím maličký, ale teď pojď ještě blíž ke mě" a jak řekl tak jsem udělal.

" Miluji tě Hazz" zašeptal jsem když se mi zavírali oči.

" Taky tě miluji maličký" uslyšel jsem ještě před tím než jsem usnul. Po dlouhé době jsem se skvěle vyspal, ale otázkou je na jak dlouho?

Kdy se stane něco, co mi změní život? Kdy se stane něco, co nás s Harrym rozdělí?

Kéž bych věděl to co vím teď. Dával bych si větší pozor a nic z toho se nemuselo stát. Jenže bohužel do budoucnosti nevidím.

A možná se to asi i stát muselo.