Stalker [Larry Stylinson] (CZ)✔︎

♦️5.kapitola♦️

A stál jsem tváři v tvář zeleným smaragdům.

Z pohledu Harryho
" J-j-já se oml-omlouvám" zakoktal nervózně brunet, který do mě před pár vteřinami vrazil a s červenými tvářemi sklopil oči k zemi. Byl tak strašně moc roztomilý, jak se mě bál. Ale on je jeden z těch lidí, kterým bych v životě neublížil.

" V pohodě Louisi" řekl jsem a věnoval mu jeden z mých významných úsměvů. A on na mě zvedl zrak a vykulil na mě oči. Což mě donutilo můj úsměv rozšířit.

" Ja-jak zn-znáš mé jmé-jméno?" Vykoktal ze sebe roztomilý brunet - tedy Louis. Jen jsem na něho mrkl, obešel a rozešel se ke svojí partě.

" To je on?" Zeptal se mě Liam. Jen jsem kývl a pozoroval Louise jak jde ke svým dvoum kamarádům stále vykulený.

Z pohledu Louise

" Ja-jak zn-znáš mé jmé- jméno?" Vykoktal jsem ze sebe. On na mě jen mrkl a rozešel se ke své partě.

Stále vykulený jsem přešel k Niallovi a Zaynovi, kteří tohle pozorovaly se strachem v očích.

" Ahoj" řekl jsem a konečně se jakš takš oklepal z toho, co se stalo před chvílí. Vážně se na mě usmál. 'Jak, ale sakra zná moje jméno?' vrtalo mi hlavou.

" Kurva víš do koho jsi vrazil?" Než jsem stačil něco říct Zayn pokračoval " Do Harryho. Do nájemného vraha, který kdy by chtěl tě bez problému oddělal" řekl Zayn.

" Já vím, ale jsem tady? Jsem. A navíc to nevypadalo, že by na mě byl třeba naštvaný. Ani se nezdálo, že by si mě třeba chtěl jednou najít a zlikvidovat" řekl jsem a pokrčil rameny

" A to si jako myslíš proč?" Zeptal se Niall a spolu se Zaynem na mě upírali nechápavý výraz. Nad tím jsem se musel zasmát.

" No usmál se na mě a řekl, že je to v pohodě" řekl jsem a ti dva na mě koukali jakobych přiletěl z Marsu " ale nejděsivější na tom bylo, že zná moje jméno" řekl jsem

Ještě chvíli jsme se spolu bavili než jsme se přesunul do matiky. Já už jí chci mít za sebou a nebo jí nemít vůbec.

Zazvonilo a po chvíli dovnitř vešel učitel. My se postavili, až na Harryho a jeho partu, kteří znuděně seděli v lavicích a o něčem si povídali.

" Neruším pánové?" Zeptal se ironicky učitel a třískl se svými pomůckami o stůl, aby upoutal jejich pozornost.

Harry se na něho s nezájmem v očích otočil a propálil ho pohledem. Nikdo nechápal, co si to ten učitel dovoluje a jak bylo vidět Harrymu se to víc než hodně nelíbilo. Byl zvyklý na to, že ho každý poslouchá. No u tý ježibaby na fyziku si už zvykl, ale myslím, že je to jen výjimka.

Chtěl jsem sledovat, co se bude dít, ale všiml jsem si, že můj mobil hlásí nepřečtenou zprávu. Vzal jsem tedy mobil a odemkl ho. Hned na mě vyletěla zpráva

Miláček ❤️: Zlato jsi roztomilý, když jsi nervózní, bojíš se a jsi vykulený.

Já: jak to kurva víš?

Až teď jsem si všiml, že na mě kouká učitel. Rychle jsem mobil schoval, ale bylo mi prd platný, protože mě viděl.

" Dej mi ten mobil Louisi." Řekl takovým divným hlasem a přešel ke mě. Když jsem mu podával mobil dotkl se schválně mojí ruky, což mi bylo nepříjemné, a proto jsem se ošil. " A přijď za mnou po vyučování do kabinetu" řekl pořád takovým úchylným hlasem. Já jsem těžce polkl a pomalu přikývl.

Z pohledu Harryho.

Co si to ten učitel dovoluje?. Teď nemyslím to jak na mě křičel, ale to jak se dotýkal a mluvil na Louise. Mýho Louise!

Když mluvíme o Louisovi ten zrovna nevypadal nadšeně, ale pěkně vystrašeně. Chudáček můj malý.

Ať nepočítá s tím, že ho ohne někde v kabinetu o stůl. To mu neprojde. Počkám tady po vyučování na Louise.

Podíval jsem se na mobil, kde jsem měl jednu nepřečtenou zprávu.

Zlatíčko moje ❤️: Jak to kurva víš?

Já: Zlatíčko já vím vše. A neboj ten učitel ti nic neudělá o to se postarám nemusíš mít strach.