„Promiň,"

27 0 0
                                    

Chvíli tam jenom tak seděli a mlčeli, David si začal zvykat na Romanovu přítomnost. Nepotřebovali slova, aby si rozuměli, ale tentokrát by se hodily ty slova. „David," oslovil ho opatrně Roman, „já vím, že jsem z tebe asi udělal idiota, když si mi věřil, ale já ti taky věřil." David ani nezvedl hlavu, nedokázal se mu podívat do očí, cítil se hrozně. „Promiň," zamumlal David, „udělal jsem hroznou chybu." Roman se na něj překvapeně díval, nečekal by, že tohle od Davida uslyší. Opět mezi nimi nastalo ticho, David se stále snažil vzpamatovat a jediné co teď chtěl bylo obejmout Romana a už ho nikdy nepustit, ale nemohl. „Co kdyby jme jeden druhému dali čas," navrhl Roman, „nechali si to projít hlavou a zkusili se aspoň nehádat." Přesně tohle David nechtěl, začal by se v tom utápět ještě víc, než chtěl, ale kývl na to, nic jiného mu nezbývalo. David už to nevydržel myslel, že mu upadne hlava, když si uvědomil, jak dlouho už ji má sklopenou, když ji zvedl setkal se pohledem s Romanem, který ho zaujatě sledoval. Nakonec ho lehce pohladil po ruce a chystal se k odchodu. „Ještě něco," řekl mezi dveřmi Roman, „usměj se, sluší ti to víc." David byl překvapený, nemohl na to zareagovat, jeho mozek to nedokázal zpracovat správně.

David se zrovna vracel s Niki, kterou musel ještě předtím vyzvednou ze školky. „Jak ses měla?" zeptal se jí a usmál se, falešně. „Dobrý, mám hromadu nových kamarádů," začala povídat Niki, „taky mám jednu nejlepší kamarádku, jmenuje se Áďa. Mohla by někdy k nám, prosím?" David se jen zasmál. „To by sis nejdřív musela uklidit ten bordel v pokoji a potom jo," svolil David, byl rád, že Niki zapadla. Celou cestu domů Niki nezavřela pusu, pořád a pořád něco povídala. Davidovi to nevadilo, po tom rozhovoru s Romanem byl rád, že mluví s někým, kdo nad tím, co říká ani moc nepřemýšlí a nepustí ho ke slovu. „A co bys vlastně chtěla k narozeninám?" zeptal se jí po chvíli David, úplně na to zapomněl. „Kočičku nebo psa," snila Niki, mezitím co se snažila odemknou dveře od bytu. „Něco jiného by nebylo?" snažil se vymluvit David. „Ne," odpověděla Niki, byla stejně tvrdohlavá jako on.   

Svolí nakonec David a pořídí Niki kočku nebo psa? A pokud ano, tak kočku nebo psa?

Bojové pole s miminemWhere stories live. Discover now