Your Dancer [Minsung]- pozastaveno

-7-

,,Takže mi tady celou dobu chceš říct, že když jsi to pak dotančil, tak ses otočil a ve dveřích úplně v pohodě stál Jisung. Ten Han Jisung, který je shodou náhodou i tvůj bias a shodou náhodou ho poslední dobou nějak potkáváš a vrážíš do něj. A promiň zapomněl jsem, že ti pochválil jak jsi tančil. A shodou náhodou se ti to konečně po dlouhém dní povedlo bez jediné chyby? Promiň ale tohle je horší, než ty pitomé fanfikce na wattpadu." odvětil Hyunjin po dlouhé době vyprávění mého příběhu.

,,Jako já bych mu ale věřil." namítl Felix který seděl vedle mě u stolu kde normálně obědváme. ,,Díky Lixi." Vděčné jsem se na něj podíval.

,,Oba dva víme že má na tanec talent, ale takhle dobrý příběh a promyšlený do detailu by si nevymyslel ani za půl roku natož za den. Oba víme že tak dobrý v tom není." dokončil svou myšlenku Lix a já z vděčného úsměvu nasadil zabíjecí pohled.

,,Nazdaaar co děláte kromě toho, že jíte a Minho každou chvíli vás dva zabije pohledem?" pozdravil nás vysmátý Seungmin a vedle něj červený Jeongin. Ti dva si pak sedli vedle hyunjina. Jeongin naproti Felixe a Seungmin naproti prázdné židle vedle mě.

,,Aaale jen tu řešíme tohle..." začal Hyunjin všechno líčit. Mohl jsem ho zastavit, ať to neříká, ale co už.

~

,,No a pak se na něj takhle podíval." dokončil Hyunjin. ,,Já Minhovi věřím." Pronesl Seungmin a všichni kromě Jeongina se na něj překvapeně podívali.

,,Co je? Prostě ti věřím no a? Je na tom něco tak divného?" řekl překvapeně Min. ,,No jo jelikož promiň,ale ty nikdy takhle nesouhlasíš." pronesl Felix, kterému z toho trochu zvýšil hlas ,že už to nebyl ten nízký a hrubý ale trošku vyšší.

,,Jednou se mu stalo něco podobného jen ne s Jisungem ale s jedním z Day6... nebyl to Wonpil? Nebo Sungjin? Ne myslím že to byl Donwoo? Ne už vím Jae! Však to taky mohl být Brian... já už nevím jeden z nich to byl a stalo se mu něco podobného. Nejspíš proto ti věří." Řekl úplně v klidu Jeongin, který si v klidu pojídal svůj oběd. Všichni jsme se na sebe podívali a souhlasné přikývli, že chápeme.

~

Šel jsem zase sám. Poslední dobou jsem chodíval domů sam, protože Hyunjin vždy odcházel s Yenim a Minem a Felix zůstával pozdě do noci a cvičil.

Noční ulice Soulu byly vždy krásné a kdybych měl s kým, tak určitě i romantické. Když jsem procházel kolem nějaké lavičky ,kde seděl nějaký pár tak se rozpršelo. Lidé se začali schovávat pod různé stříšky a nebo měli deštník pod kterým s klidem šli. Já se zastavil a Prohrábl si vlasy. Neměl jsem blízko žádnou stříšku ,tak jsem si povzdechl natáhl jsem si nad včera večer čerstvě umytou hlavu triko a utíkal.

Sice jsem míval štěstí potkávat Jisunga, ale neměl jsem štěstí v ostatních věcech. Proto jsem zakopl o nějaký kámen a spadl na zem. Upřímně to celkem bolelo, a tak jsem si chytil kotník a držel si ho. Snažil jsem se nenadávat ,ale lhal bych kdybych řekl ,že jsem nic vulgárního neřekl. Najednou jsem ,ale necítil jak na mé již mokré vlasy dopadají kapky. Kolem mě se ocitlo sucho, a tak jsem vzhledl nad sebe a uviděl světle oranžový deštník a koncy žluté barvy a osobu s rouškou ,která se ke mně shýbá.

,,Jste v pořádku? Vypadá to, že jste hodil pěknou střelu na tu zem." řekl mi trochu známý hlas. Podal mi ruku abych se zvedl. Přijal jsem ji a naklonil jsem nechápavě hlavu. Jelikož jsme stáli pod lampou tak jsem viděl malé oči do kterých padaly světle blond kudrnaté vlasy a roušku, kterou si překrýval půlku svého obličeje.

,,Ehm bolí vás ta noha? Všimnul jsem si jak si ji držíte. Bydlím tu kousek tak se vám na ni můžu podívat. A jo můžete mi říkat Chris nebo Chan." představil se mi velice milý mladík a mně hned došlo o koho se jedná jelikož jsme od JYP budovy nebyly daleko.

,,Oh jo jako bolí to ,ale nemusíš se obtěžovat... Chrisi. Jo jinak jsem Minho. Těší mě." Usmál jsem se a uklonil jsem se.

,,Žádné takové Minho vypadá to natekle ikdyž na to moc nevidím, ale pojď hned co ti to nějak ošetřím ,tak můžeš jít zas domů neboj nejsem žádný vrach nebo psychouš." řekl Chris s úsměvem a šel směrem nejspíš jeho dům.

,, Ani jsem o tom, že jsi vrah nepochyboval. Dva vrazi se těžce setkají najednou." odvětil jsem a v jeho očích šlo poznat jak se usmál. Milý to kluk. Následoval jsem ho a vůbec si Neuvědomoval kam a s kým to vlastně jdu.

~

,,No to by bylo. Vidíš ani to nebolelo. Odnesu tyhle věci a něco ti přinesu počkej tady. Jo?" usmál se. Chtěl jsem něco namítnout , ale on už zmizel ve svém vlastním domě. Seděl jsem a obdivoval krásy obýváku. Uslyšel jsem, jak se Chris v kuchyni s někým baví ,ale nemohl jsem přijít na to ,kdo to je. Uslyšel jsem jen 'Máme v obýváku hosta, který se trošku zranil ,tak mu to tam zanes a já si jen odskočím.' Lekl jsem se toho že tu má přijít někdo cizí a tak jsem jen napjatě seděl a čekal kdo přijde.

-------

Nazdárek mám otázečku jestli chcete pohled i od Jisunga. Neříkám ,že tam teď přijde Jisung, ale jen tak se ptám do budoucna.

S láskou Maya