NEPŘÍJEMNÉ SEZNÁMENÍ/ Nik Tendo...M+

dvacetdva

~o měsíc a půl později~
                 Co se změnilo? Vlastně nic, až na to že nohy mám už v pořádku. Nesmím je teda namáhat až moc, ale chodím úplně normálně.
                 „Tak tyhle šaty" vezme do ruky Dominik ramínko, na kterém visí červené šaty, koktejlovky. „Tyhle nee, v těch si připadám moc špekatá," Dominik se na mě podíval stylem ~jakože řekni že si děláš prdel~. Povzdechnul si. „Já si něco vyberu, běž se oblékat" vstala jsem z postele a šla ke skříni. „Já se začnu oblékat, až ty budeš hotová, protože jinak tu budu sedět v tom zbytečně dlouho" mrkl na mě a já ho bouchla do ramene. Odešel do obýváku se koukat na seriál. Abych vás uvedla do děje. Právě teď jsou čtyři hodiny a my s Dominikem jdem na večeři, dalo by se říct že na rande. Dalo by se říct že spolu ~randíme~. Pomalu nikdo o tom neví, no spíš nikdo, kromě Jakuba, Radka a Hasana. Proč? Protože jsme před nimi nedokázali udržet takové ty klasické signály, které jsme se ale vážně snažili schovat. Například objetí, kdo by mi dával ruce na zadek sakra? Koukání na film, kdo by mi dával ruku na stehno mm? Už několikrát jsem tam spala a pokaždé spala u Dominika. Nedalo se to utajit, vážně ne. Ikdyž jsem chtěla to utajit, protože já nejsem moc člověk co by se chtěl tímhle chlubit. Tím ~tímhle~ myslím nějaký randění.
Nakonec jsem si na sebe vzala ty červené šaty, které vybral Dominik. „Běž se oblékat" křičím do obýváku a začínám s linkami. Líčení nějak neřeším, ale dneska jsem si udělala linky a rty potřela průhledným leskem pro zvětšení. Né že bych to potřebovala, mé rty jsou velké a plné, ale vypadá to dobře. Vešla jsem do předsíně, kde mám velké zrcadlo. Slušelo mi to, za což jsem byla ráda. Zamnou se objevil Dominik. „Jsi v tom neuvěřitelně sexy" zašeptal mi do ucha, obmotal své ruce okolo mého pasu a já? Já jsem se nezmohla na nic víc než na úsměv. Už tak nějak od začátku jsem pro tebe měla slabost a ty jsi to až moc dobře věděl. Dominik vypadal úžasně. Ostatně jako vždycky, jen dneska víc formálně. Černá košile a černé rifle mu slušeli a já z něj nemohla spustit oči.
             Restaurace byla úžasná. Moderní a barevně hezky slazená. „Co si dáš zlato?", tohle je normální. Nechodíme spolu, nespali jsme spolu, ale i tak to oba dva berem jako takový něco víc. Takže tyhle přezdívky? Normální. Pokrčila jsem rameni na náznak nerozhodnosti. Byli jsme v indické restauraci, kde to úplně zbožňuju. „Asi to kari kuře, zní to dost dobře" kývl a objednal nám. Seděli jsme a jen tak si koukali do očí. Hezčí oči jsem neviděla. Oči, ve kterých se mísí tolik emocí a pocitů, že ani nedokážeš rozeznat, která převládá. „Miluju tě Dominiku" naklonil se ke mně a jemně mě políbil. Tyhle gesta úplně miluju. „Dobrou chuť," popřáli jsme si a pustili se do jídla.
           „Děkuju za krásný večer," políbila jsem ho na rty a on polibek prodloužil. „To já děkuju" chtěla jsem už odejít, ale rozmyslela jsem si to. „Nechceš jít ještě nahoru?" pousmál se a souhlasil. Byla jsem ráda, měla jsem ráda jeho společnost.

~Dominiku, já ti dala všechno. Co jsem získala na oplátku? Zarudlé oči od pláče. Mé zavazadla v kufru mého auta, které jsme tak pečlivě spolu vybírali a další zastávku na benzínce, protože potřebuju cígo. To tys mě do toho zatáhl. Chlast a cíga. Jsem od tebe víc jak sto kiláků a furt mi to nestačí. Děkuji ti, vážně jsi mi to ulehčil~

~další díl, doufám že líbí, zachvili se to rozjede, doufám
Karey🦋