Hovor. Já to věděla. Zvedla jsem to. „To mě ještě nemáš dost?" použila jsem jeho slova a napodobila jeho hlas. „Heeej!" kdyby byl tady, probodává mě pohledem. „Dominiku?", „ano?". „Pozítří podepíšu papíry a pustí mě domu. Jakub si pro mě přijede" seděl v kuchyni a najednou se rozzářil. „No to ani nápad, já si tě vyzvednu a odvezu" usmál se, teď poprvé jsem viděla ty jeho zlatý zuby, nesedí mi to k němu. „Tak pozítří ve dvě tu buď ", přikývl a my si povídali. Málem jsem se zadusila jídlem. Já jím a on mě rozesmívá. Jsem se mohla udusit. Volali jsme až do noci, kdy jsem byla už unavená. „Dobrou noc princezno" slyšela jsem jeho hlas, který šeptal, protože si myslel, že spím.
~O dva dny později~
@kaji_herrmanova
~Můžeš razit, já jsem !skoro! ready
@goldcigo
~Jasně, za půl hodinky jsem tam
Přesně za třicet minut mi do pokoje přišel Dominik. „Ahojky babe" zvedla jsem hlavu od knihy. „Ahoj Dominiku" usmála jsem se a knihu odložila. „Pomůžeš mi prosím na vozík?" vozík přivezl a pomohl mi. Vzala jsem tašku a zbalila do ní věci co jsem v nemocničním pokoji měla. „Já mám zabaleno" Dominik mi vzal tašku a hodil si jí přes rameno. Chtěla jsem se rozjet, ale Dominik byl rychlejší a už mě vezl na recepci. „Tady to podepište prosím a tady" podepsala jsem a podala recepční propisku. „Nashledanou!" křičela jsem už ve dveřích od nemocnice, protože Dominik mě rychle tlačil do auta. Otevřel dveře a zase mi pomohl do auta. Děkovně jsem se usmála a on mi úsměv opětoval. Vozík a tašku naložil do kufru a my mohli vyjet. „Kam to bude babe?" položil mi ruku na stehno. Cítila jsem pouze tlak, dotyk. Podívala jsem se na něj, nedokázala jsem svoje emoce potlačit, do očí se mi nahrnuly slzy. „Já...já...promiň, nedošlo mi to" ruku stáhl. „V pořádku, jen si stále zvykám" usmála jsem se, aby věděl že je to v pořádku. Řekla jsem mu adresu a Dominik se rozjel. Byli jsme chvilinku ticho.
„Cítila jsem to" prolomila jsem ticho. Nechápavě se na mě podíval. „Ten dotyk, cítila jsem to. Cítila jsem tlak," byla jsem si strašně nejistá jestli mu to říct nebo ne, ale musela jsem. Musela jsem něco říct, nechtěla jsem jet potichu. „To je úžasné, je to dobré znamení" vykřikl až jsem se lekla.
ČTEŠ
NEPŘÍJEMNÉ SEZNÁMENÍ/ Nik Tendo...M+
Fiksi PenggemarNení dobré si na bedra brát víc, než unesete. Únava, stres a všechno okolo dokáže způsobit hodně ošklivé dopravní autonehody, i když z toho vyvázla ještě dobře. Jeho trpělivost je dovedla až tam, kde byli. Všechno se zdálo být dokonalé - né zdálo, o...
