Fantom poezie

16.

Dnešním dnem slavím osmnácté narozeniny a dosáhnu plnoletosti. Nedokážu tomu uvěřit. Jako malá holka jsem byla nadšená z narozenin, teď je beru jako součást svého života a moc to neprožívám. Užívám si, že je mi kvůli výročí narozenin věnována pozornost jako anglické královně, ale zároveň mne to i kapánek štve. To jsou takové srdcervoucí řeči tipu: „Ještě před chvílí jsem si tě chovala v náručí a teď je z tebe už dospělá slečna. Isi, moje zlatíčko. Všechno nejlepší, hodně štěstíčka, zdravíčka a spokojenosti. Boldog születésnapot! Ty moje malá veselá princezno." a další řeči a další řeči.

K narozeninám jsem si sama sobě dala antikoncepci. Příbuzenstvo mi posílá poštou balíčky. Velkým překvapením byl pro mne dárek od táty. Protože šel do práce už brzy ráno, udělal mi alespoň snídani. Ale co mi udělal na snídani? Velmi mne překvapilo to, že to jsou palačinky. U toho stál dopis, na kterém bylo napsano Pro Isi. Ten dopis jsem vzala do ruky a přečetla jsem v něm:
Milá Isi,
mrzí mne, že nemůžu Tvé osmnácté narozeniny strávit s Tebou. Musel jsem odjet místo svého kolegy na služební cestu a vrátím se až pozdě večer. Vím, nevěděla jsi o tom, protože jsem ti to pod vlivem chlastu zapomněl říct, jak jsem se o tom dozvěděl.
Jako otec jsem hodně selhal, přiznávám. Když maminka umřela, místo toho, abych Tě chránil a víc bych se na Tebe navázal jsem se od Tebe oddělil. Víc jsem pil a tvůj život mi byl tak nějak šumák. Byl jsem velký hlupák, když jsem něco takového dopustil a nechal jsem Tě v domnění, že Tě nemám rád. To ale není pravda, já Tě mám moc rád. A právě proto Ti píši dopis, že jsem odjel pracovně z Vídně. Kdybych Ti to poslal v SMSCE, bylo by to z mé strany velice hloupé. Rozhodl jsem se Ti jako omluvu zanechat alespoň palačinky na snídani a byl bych rád, kdybychom Tvé narozeniny oslavili zítra tak, jak bys nejvíce chtěla. Dopoledne budu mít chvíli volna, tak Ti zavolám a domluvíme se na náhradní oslavě Tvých narozenin. Jestli se na mne zlobíš, máš na to plné právo, protože jsem Ti to neřekl včas a Ty tuto zprávu dostáváš zcela nečekaně. Skutečně se Ti omlouvám, dceruško.
Táta
PS: Přestal jsem pít, takže jestli si budeš chtít dát první pivo, se mnou nepočítej.

V tento dopis jsem doufala celý svůj život po maminčiné smrti. Zajisté mne zamrzelo, že musel odjet zrovna na mé narozeniny, ale na druhou stranu, nehněvala jsem se na něj. Většinou odjížděl na služební cesty neplánovaně a nečekaně a pro mne to ani nebylo zas tak překvapující.

Dívka dopsala ten zápisek a začala pojídat palačinky. Během toho přemýšlela nad tím, jak stráví svůj náhradní narozeninový den. Jako nejlepší jí připadala možnost večeře ve společnosti otce a jejího milého. Ti dva se poznají více jako sousedi a já budu mít čistější svědomí., pomyslela si Isi. Když si příborem krájela další sousto své snídaně, zazvonil jí mobil. Podívala se na spořič obrazovky, kde se jí zobrazila zpráva od Chrise. „Oslavíme spolu tvé narozeniny, lásko?", přečetla si nahlas Isabella jeho SMS. Na tu odepsala: Oslavíme, miláčku. Měla skutečně radost, že on si na ní vzpomenul a že se jí v ten den ozval. Můžu s tebou jít na oběd?, napsala mu pak. Jestli bys chtěla., odepsal jí Fantom. Ano, chtěla bych., byla její odpoveď. Dobře, sejdeme se v restauraci nedaleko mojí práce. Potkáme se tam :) Mám na své narozeniny rande!, zaradovala se v duchu.

V pokoji se celé dvě hodiny oblékala do hezkého oblečení, líčila se a česala si vlasy do objemného drdolu. Vše dělala však s mírou, protože chtěla být nádherná, ale večer chtěla být nejkrásnější.
Když se ona doma upravovala, on v práci zrovna dokončoval článek. Přitom vedl konverzaci s kolegou Simonem, jeho vrstevníkem, který pracoval na jiném článku. „Jste ženatý, Christiane?" zeptal se ho spolupracovník. Dřív, či později budu ženatý se svou milovanou Isabellou., řekl si v duchu. „Nejsem ženatý, pane kolego. Jsem šťastně zadaný starý mládenec." odvětil Christian Simonovi, když dělal poslední úpravy na dokumentu. „A co vy?" zeptal se ho na oplátku.
„Já jsem šťastně ženatý a s manželkou máme dvě krásné a zdravé děti." pronesl chlubivě kolega.
„Jednou se i já dočkám dětí." pomyslel si nahlas Fantom. Jakmile dokončil svou práci, pohlédl na své kapesní hodinky a uvědomil si, že se má sejít se svou milou. „Kolego, já půjdu na oběd. Začíná ta polední pauza." oblékal na sebe svůj kabát Fantom.
„Běžte, Christiane, běžte. Já počkám na kolegyni Ponczikovou a půjdeme spolu do čínského bistra naproti práce." Svou lásku ale já nevezmu do nějakého bistra nevalné pověsti. Vezmu jí do té pěkné restaurace pár kroků od redakce., odvětil mu v duchu a odešel z místa.

Jeho Anděl čekal už desátou minutu na něho a popíjel zaplacenou sklenici vody. Isi nečinila tak další minuty navíc, protože její milý po těch desíti minutách k ní přišel se slovy: „Ahoj, promiň mi moje zdržení, to víš, práce." a políbil jí na čelo. „Čekáš dlouho?"
„Ani ne, jen chviličku." odvětila mu sladce. Ke stolu přistoupil číšník, jenž se zeptal: „Co si dáte na pití?"
„Poprosím o mátový čaj." byla Chrisova odpověď. „A na jídlo máte něco vybrané?" tázal se číšník a přitom se díval na oba.
„To ať nejdříve poví dáma." položil Fantom svou dlaň na dlaň své drahé polovičky. Polichocená tímto pro něho malým, pro ní velikým gestem vyslovila své přání: „Já poprosím o zeleninové rizoto."
„A co si dá pán?" zeptal se číšník.
„Já si dám také to rizoto." pronesl on. Číšník dokončil záznam objednávek a odešel.

„Jak se ti zatím vede v práci, miláčku?" zeptala se ho Isi.
„Výborně se mi daří. A v tobě v divadle?" oplatil jí se optání.
„Také. Od příštího týdne, kdy budeme hrát představení každý večer mi hodlají zvýšit plat, když dnešním dnem dosahuji plnoletosti." pochlubila se dívka. Však kdyby mi nechali původní plat, nezlobila bych se. S těmi třiceti tisíci za měsíc bych hezky vyžila., řekla si pro sebe v duchu.
„Ber to jako dárek k narozeninám od divadla, že se takhle zachovali." odvětil jí on a položil svou dlaň na její tvář, jež pohladil. „Ty moje oslavenkyně, nevím, jestli ti mám dát dárek teď, nebo až po práci."
„Radši až po práci." řekla mu na to ona. „Máš po práci dnes čas?" vyslovila svou myšlenku.
„Mám čas, ale až v šest večer. Budu vařit večeři pro tebe k narozeninám."
„A nemohu ti s tím pomoci?" navrhla mu koketním hlasem. On to zpočátku odmítl, ale nakonec se přemluvit nechal.

Dopoledne jí volal otec s otázkou, jak hodlá náhradně oslavit narozeniny následující den. „Chci jít na večeři s tebou a se svým klukem." řekla, co si přeje.
„Dobrá, zítra, až se probudíme se domluvíme více." odvětil na to otec.

Bylo čtyři odpoledne. V domě Fantoma šlo slyšet cinkání hrnců a jiné zvuky ohledně vaření. Isi pod zástěrou schovávající modré šaty s krátkými rukávy oddaně pomáhala své lásce. Protože byli spolu šikovní šla jim práce pěkně od ruky. V šest večer tak mohli připravit na stůl a mohli si společně vychutnat večeři. Po jídle k ní Chris přistoupil s její oblíbenou bonboniérou, v jejímž vnitřku byl prstýnek. S přáním štěstí a zdraví jí předal dárky a pozoroval tak její radostnou reakci. „Christiane, Archangelo! Moje oblíbené pralinky. To nemuselo být."
„Ale muselo to být, moje milá." odvětil jí na to Fantom. Pak vytáhl z kapsy od kalhot krabičku s prstenem. On mne chce pořádat o ruku? zeptala se v duchu nechápavě. Krabičku pak položil na stůl a prsten jí navlékl se slovy: „Chtěl jsem ti dát další pero, ale nenašel jsem žádné s tímto nádherným růžovým kamenem, který  mi připomíná tvojí něžnou krásu."
„Něžnou krásu?" pronesla překvapeně Isi. Fantom jí chytl kolem pasu.
„Vím, co říkám, Isabello." pronesl toužebně a políbil jí na rty. Ona mu to oplatila na čelo.

Následující chvíli popsala ve svém deníku takto: V ten moment jsem mu řekla opět, že ho miluji. Položila jsem mu své dlaně na jeho hruď, čímž jsem se snažila naznačit, že s ním chci strávit noc. On na to jen nechápavě se usmál v naději, že mu to vysvětlím. Zašeptala jsem mu do ucha: „Chci Tě." „A já chci Tebe, má lásko." odvětil mi on. Vzal mne do náruče a odnesl do své ložnice, kde se stal ten moment, který podle mých vrstevnic dělá dívku ženou. Ze začátku to pro mne byla docela bolavá záležitost, pochopitelně, když to bylo poprvé. Ale pak se z toho stala chvíle plná něhy a vášně.